Experimentování s AI

Umělá inteligence v oblasti programování prošla za poslední rok dramatickým vývojem. Honza Hovora v rozhovoru popisuje své zkušenosti s GPT-4 i GPT-5 a ukazuje, jaké jsou praktické rozdíly v jejich schopnostech. Zatímco čtyřková verze měla problémy s plánováním rozsáhlejších projektů a často generovala tzv. "špageti kód", GPT-5 již umí lépe strukturovat vývoj a rozdělovat úkoly do funkčních celků. To otevírá nové možnosti nejen pro zkušené vývojáře, ale i pro laiky s vizí.

Příkladem může být vývoj interaktivní vizualizace 11rozměrné hyperkrychle s anaglyfickým (červeno-modrým) zobrazením, který Honza tvořil s pomocí GPT-4. Přestože šlo o extrémně náročný úkol, díky iterativní spolupráci s AI vznikla funkční webová aplikace během několika dní. A právě taková experimentální práce odhaluje silné i slabé stránky dnešních AI nástrojů – bez správného vedení a rozdělení úkolů stále selhávají.

‍

Robotický teleskop na hlasový povel

Jedním z nejpůsobivějších příkladů využití GPT-5 v praxi bylo vytvoření systému pro ovládání robotického teleskopu hlasem. Honza Hovora během tří hodin vytvořil za asistence AI celou infrastrukturu – od překladu hlasových příkazů přes český model Vosk, přes překlad jmen hvězd z češtiny do angličtiny, až po řízení teleskopu pomocí standardu ASCOM skrze software Stellarium.

GPT-5 v tomto případě nehrál jen roli nástroje, ale spíše architekta celého řešení. Navrhl softwarové propojení, našel potřebné knihovny, přizpůsobil se lokalizaci, vyřešil bezpečnostní limity (např. zákaz nasměrování na Slunce) a dokonce navrhl strukturu hlasového rozhraní. Výsledek? Funkční systém ovládaný hlasem v češtině, který lze doma okamžitě použít – dříve nemyslitelný projekt pro jednotlivce.

‍

Programy nahradí simulace

Zřejmě nejodvážnější část rozhovoru přichází v momentě, kdy Honza Hovora popisuje, jak by AI v budoucnu mohla úplně nahradit samotné programování. V jeho vizi budoucnosti neexistují tradiční aplikace se zdrojovým kódem. Místo toho uživatel zadá požadavek a AI v reálném čase vygeneruje prostředí a rozhraní – operační systém, účetní aplikaci nebo třeba CAD software – bez jediné řádky kódu.

Tato myšlenka, potvrzená mimo jiné i Andrejem Karpatym či vizí Elona Muska s projektem Macroheart, představuje radikální změnu v přemýšlení o softwaru. AI nebude nástrojem pro psaní kódu, ale samotným výpočetním prostředím. Uživatel bude interagovat s výsledkem, nikoli s jeho technickým pozadím. Takový vývoj přináší nejen flexibilitu, ale i zcela nové bezpečnostní a energetické otázky.

‍

Programátoři v ohrožení?

Přestože se může zdát, že AI povede k úplnému zániku programátorských profesí, realita je složitější. Honza upozorňuje na to, že současné nástroje umí velmi dobře automatizovat jednoduché úkoly, což může vést k redukci juniorských pozic. Ovšem komplexní úkoly, které vyžadují hluboké znalosti architektury, matematiky nebo počítačové grafiky, jsou stále doménou seniorních vývojářů.

AI zatím nedokáže spolehlivě generovat komplexní buildovací skripty (např. CMake), přepisovat shadery mezi různými grafickými API nebo správně diagnostikovat chyby v multimodálních projektech. Je proto pravděpodobné, že vývojáři se posunou do rolí kurátorů a manažerů projektů, kde budou vést AI jako „spolupracovníka“, nikoli náhradu.

‍

Shrnutí

Honza Hovora v rozhovoru ukazuje, jak obrovský posun zaznamenala AI v oblasti programování a technologických projektů. Od experimentálních 11rozměrných vizualizací přes hlasově ovládané teleskopy až po vizi AI generujících celé operační systémy v reálném čase. Přestože se vývoj ubírá směrem k automatizaci všeho, lidský faktor zatím zůstává nenahraditelný – zejména tam, kde je potřeba hlubší pochopení, kreativita a architektura řešení.
Více fascinujících informací a ukázek najdete ve videu, které rozhodně stojí za zhlédnutí!

‍