Jak se proměňuje energetika a kdo bude vítězem v éře obnovitelných zdrojů a digitální exploze?
Souostroví Kiribati, tvořené 35 korálovými ostrovy, je jedním z nejohroženějších míst světa. Průměrná nadmořská výška činí pouhé dva metry a každý výkyv hladiny moře či zpožděná loď s naftou znamená pro místní obyvatele tmu a nefunkční infrastrukturu. Hlavní město Tarawa je zcela závislé na dieselových generátorech a mimo hlavní ostrovy je elektřina vzácností – často jen dvě žárovky a nabíjení telefonu.
Navzdory těmto podmínkám zde vzniká největší plovoucí solární elektrárna v historii, která má nejen zajistit čistší energii, ale i chránit podzemní zdroje vody před kontaminací a výparem. Kiribati se tak stává laboratoří klimatické adaptace – ne z volby, ale z nutnosti, protože bez změny hrozí, že se jeho ostrovy stanou neobyvatelnými.
V roce 2014 Kiribati spotřebovalo přes šest milionů litrů nafty, z nichž každý byl dopraven přes oceán. To znamená extrémní náklady, závislost na dovozu a ohromnou zátěž pro státní rozpočet. Staré generátory vyrábějí jen 3,7 kWh na litr paliva a každý výpadek lodě či bouře končí black-outem. Přitom zde panují ideální podmínky pro fotovoltaiku – průměrně 5,5 hodiny plného slunce denně po celý rok.
Budoucnost proto stojí na kombinaci solárních elektráren, bateriových úložišť a chytré infrastruktury. První krokem je plovoucí solární farma o výkonu 7,5 MW, která pokryje většinu jižní Tarawy. Kromě toho probíhá přechod od dřeva a petroleje na LPG a moderní vařiče, čímž se šetří zdraví i finance. V plánu jsou i hybridní lodě s větrnými plachtami a elektromobily – byť zde bude spíše prostor pro elektrokola a skútry než pro klasická auta, vzhledem k chybějící silniční infrastruktuře.
Navzdory slibným projektům zůstává realita tvrdá: soláry potřebují baterie, které jsou dosud nákladné, infrastruktura rezaví vlivem slaného vzduchu a každá bouře může zničit střechy i panely. Klimaticky odolná řešení – kabely pod zemí, trafostanice na pilířích či plovoucí panely – nejsou luxus, ale podmínka přežití.
Zatímco Tichomoří hledá světlo, Evropa řeší jiný problém – prudký růst spotřeby elektřiny kvůli datacentrům a umělé inteligenci. V Irsku stoupl podíl datacenter na spotřebě elektřiny z 5 % v roce 2015 na 21 % v roce 2023 a predikce mluví až o třetině během několika let. Trénink jazykových modelů v lednu 2025 vyžadoval rekordních 6 GW, což odpovídá výkonu několika jaderných bloků.
Problém spočívá v tom, že servery běží 24/7 a obnovitelné zdroje, které jsou závislé na počasí, nejsou samy o sobě schopny zajistit stabilní dodávky. Výsledkem je tlak na přenosové soustavy i ceny elektřiny, který dopadá i na země, jako je Česko či Slovensko, díky propojeným evropským sítím. Některé firmy proto hledají cesty, jak zátěž rozložit – například přesunem výpočtů podle toho, kde je elektřina levná nebo zelená, či obchodováním s energií prostřednictvím baterií.
Moderní datacentra již nejsou jen sklady serverů, ale aktivní hráči energetiky. Meta v Dánsku vytápí odpadním teplem 7 000 domácností, Google v Belgii nahradil dieselové záložní zdroje bateriemi a Microsoft testuje zálohování vodíkem. Flexibilní centra dokážou vracet energii zpět do sítě, posouvat špičky spotřeby a snižovat emise.
Další trend představuje decentralizace pomocí tzv. edge computingu – stovky menších výpočetních uzlů umístěných v trafostanicích, věžích či ústřednách. Ty snižují latenci a rozkládají zátěž, ale zároveň představují výzvu pro řízení sítí, protože vytvářejí tisíce nových odběrných míst. Bez chytré regulace hrozí chaos a přetížení soustav, zejména pokud poroste poptávka po AI výpočtech tak prudce, jak předpovídají aktuální studie.
Zcela novou dimenzi do hry může přinést Tesla. Její flotila šesti milionů vozů, vybavených výpočetními jednotkami schopnými až 3 milionů TOPS, tráví denně hodiny nečinně připojena k nabíječkám. Teoreticky by tak mohla sloužit jako distribuovaná síť pro AI výpočty – decentralizovaný cloud s minimálními dodatečnými náklady.
Podle odhadů by využití 50 % flotily mohlo přinést Tesle příjmy 2–5 miliard dolarů ročně, přičemž řidiči by získávali podíl na výnosech. Tento model by zároveň odlehčil energetickým sítím, protože výpočty by se mohly spouštět primárně v době, kdy je k dispozici přebytek obnovitelné energie. Výzvami zůstávají ochrana dat, regulace a vliv na životnost baterií, ale pokud by Tesla tento koncept rozvinula, může se stát zcela novým hráčem na trhu cloudových služeb – a zároveň spojencem pro stabilizaci sítí v éře rostoucí poptávky po AI.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
