Nahlédněte do fascinujícího světa čínského průmyslu, kde flexibilita, rychlost a technologická dominance tvoří základní pilíře globální výroby.
V posledních letech se opakovaně diskutuje, zda je možné přesunout výrobu z Číny jinam. Ať už jde o Spojené státy, Evropu nebo Indii, všechny snahy narazily na jednu nepopiratelnou skutečnost: žádná jiná země nedokáže nabídnout to, co Čína. Propojený ekosystém dodavatelů, technické know-how a neuvěřitelná rychlost reakce na potřeby trhu – to vše tvoří mix, který se jen těžko kopíruje.
V podcastu, který shrnuje zkušenosti bývalých pracovníků Tesly a zakladatele Apple v Číně, zaznívá jednoznačné sdělení: Čína se stala nepostradatelným článkem globálního dodavatelského řetězce. A není to náhoda. Vývoj výrobního průmyslu byl v zemi systematicky řízený, podporovaný vládou i důslednou průmyslovou politikou. Výsledkem je „China Speed“ – fenomén, který nemá ve světě obdoby.
Zásadním faktorem čínské dominance je její unikátní trh práce. Systém HOKU, tedy registrace domácností, vytváří zásobárnu přibližně 350 milionů migrujících dělníků. Tito lidé pravidelně přecházejí mezi vesnicemi a městy v závislosti na sezónní potřebě pracovních sil. Například dodavatel Apple – Pegatron – musí měsíčně nabrat 25 tisíc nových pracovníků, jen aby udržel provozní stabilitu.
Tato extrémní fluktuace (průměrná doba zaměstnání je pouhých 65 dní) nutí firmy investovat do sofistikovaných HR systémů, onboardingu i rychlého školení pracovníků. Zároveň to ale umožňuje bezprecedentní flexibilitu. Když přijde zvýšená poptávka, firmy okamžitě rozšíří kapacity, když opadne, sníží stavy bez větších dopadů.
Tato struktura však s sebou nese i stinné stránky – mizivou ochranu zaměstnanců, absenci pracovních práv a neustálý tlak na výkon. V prostředí, kde každý den musí HR oddělení zvládnout nábor stovek lidí, se sociální jistoty stávají druhořadým tématem. Přesto právě tato „krvavá efektivita“ činí z Číny výrobní velmoc.
Zajímavým paradoxem čínského průmyslového modelu je to, že západní firmy jako Apple a Tesla samy vychovaly své budoucí konkurenty. Apple musel vyškolit stovky dodavatelů, aby dosáhl požadované kvality výroby iPhonů. Výsledkem jsou výrobní klastry, kde Apple disponuje hned několika konkurenceschopnými alternativami pro každou součástku.
Tesla šla podobnou cestou – její vstup na čínský trh byl umožněn díky strategii „efektu sumce“, kdy byla jako silný hráč vypuštěna mezi domácí výrobce s cílem je popostrčit a zvýšit jejich konkurenceschopnost. Tesla tak přispěla k rozvoji domácích značek, jako jsou BYD nebo CATL, které dnes dominují trhu elektromobilů nejen v Asii, ale i globálně.
Oba giganti tím vytvořili efekt sněhové koule. Investovali know-how, standardy kvality a výrobní přístupy, a výsledkem je rychle rostoucí čínská konkurence, která využívá získané zkušenosti k expanzi mimo domácí trh. Otázka zní: byla to nutná daň za přístup k levné a efektivní výrobě, nebo osudová chyba?
Jedním z hlavních témat podcastu je robotizace – a zde opět Čína dominuje. Kvůli stárnoucí populaci a politice jednoho dítěte roste tlak na automatizaci. Roboty nejsou volbou, ale existenční nutností. Díky robustní výrobní základně a klastrům má Čína unikátní pozici – dokáže vyrábět roboty rychleji, levněji a ve větším množství než kdokoli jiný.
Přestože USA plánují návrat výroby na své území, narážejí na limity – chybí kvalifikovaní pracovníci, chybí dodavatelé, chybí zázemí. A i plně automatizovaná továrna by potřebovala komponenty a stroje z Číny. Je tedy pravděpodobné, že „robot vyrobený v Číně“ se stane běžnou realitou stejně, jako dnes „iPhone made in China“.
Tesla se svou iniciativou Optimus – humanoidním robotem – může opět udávat směr. Ale ani zde se neobejde bez čínských dodavatelů. Právě z Číny přichází konkrétní inovace, které pomohly vyřešit konstrukční problémy a zlepšit výrobní procesy. Optimus tak není jen výkřikem technologického pokroku, ale i symbolem závislosti západu na čínském inženýrství.
Čína během několika dekád vybudovala nejefektivnější výrobní infrastrukturu na světě, kterou nelze jednoduše přesunout ani nahradit. Systém HOKU, průmyslové klastry, robotizace a podpora ze strany státu vytvořily prostředí, které umožňuje nevídanou rychlost a flexibilitu. Apple a Tesla zde sehrály roli katalyzátorů, ale zároveň si vychovaly nové soupeře. Jestli je to obchodní genialita, nebo strategická slabina, ukáže až čas. Více fascinujících detailů, příběhů a čísel se dozvíte v samotném videu Ondřeje Bačiny – doporučujeme jeho zhlédnutí.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
