Technologická cesta Ondřeje Bačiny do Číny nabídla pohled do světa moderních továren, létajících dronů i rychle se měnící společnosti, která výrazně sází na automatizaci a umělou inteligenci.
Celá návštěva začala už na letišti v Ganhzou, kde Ondřeje Bačinu překvapila vysoká úroveň komfortu. Moderní terminály, masážní křesla i neobvykle prostorná ekonomická třída ukázaly, že čínské aerolinky chtějí působit prémiově i na běžné cestující. Přestože cesta znamenala silný jet lag a únavu po dlouhém letu, první dojmy byly velmi pozitivní.
Zároveň se ale rychle ukázalo, že Čína funguje v mnoha ohledech jinak než Evropa. Přísnější pravidla pro elektroniku, kontroly powerbank a důsledná organizace dopravy naznačily, že technologie zde nejsou jen otázkou pohodlí, ale také kontroly a bezpečnosti. Už během přesunu z letiště bylo patrné obrovské množství kamer a monitorovacích systémů.
Hlavním bodem programu byla návštěva technologických továren zaměřených na výrobu automobilů a létajících strojů. Návštěvníci dostali ochranné vybavení a pohybovali se v přísně kontrolovaném prostředí, kde bylo fotografování většinou zakázané. Už samotná organizace ukazovala, jak citlivé technologie se zde vyvíjejí.
Velký dojem udělala především továrna na létající dopravní prostředky. Výroba působila mimořádně čistě, jednotlivé sekce byly oddělené a všude bylo patrné zaměření na robotizaci a automatizaci. Používaly se lehké materiály včetně uhlíkových vláken a celý provoz připomínal spíše laboratoř než klasickou výrobní halu.
Ondřej Bačina během návštěvy upozorňoval, že označení „létající auto“ není úplně přesné. Stroje totiž nemají kola a fungují spíše jako velké autonomní drony schopné přepravovat lidi. Výrobce zatím testuje pilotní výrobu a podle dostupných informací už eviduje první předobjednávky zejména z Blízkého východu.
Zajímavým tématem byla také hlučnost těchto zařízení. Při vzletu produkují výrazný hluk, který by podle Bačiny komplikoval používání v běžných městských čtvrtích. Mnohem větší smysl podle něj dávají pro turistické účely, přepravu do odlehlých oblastí nebo vyhlídkové lety nad přírodními lokalitami.
Vedle futuristické výroby dronů navštívil také automobilovou továrnu, kde panoval výrazně odlišný přístup. Zatímco technologická část působila téměř vědecky, klasická výroba aut byla zaměřená hlavně na efektivitu a výkon. Pracovní tempo bylo výrazně tvrdší a celý provoz připomínal masovou průmyslovou výrobu.
Právě zde podle Ondřeje Bačiny vyniká význam robotizace. Na mnoha pracovištích pracovalo několik lidí současně a bylo patrné, že firmy hledají způsoby, jak manuální práci postupně nahradit automatizací. Vývoj humanoidních robotů proto podle něj není jen marketing, ale reálná snaha výrazně snížit výrobní náklady.
Silný dojem na něj udělal také přístup místních zaměstnanců. Ať už šlo o hotelový personál, pracovníky továren nebo organizátory celé cesty, všichni byli mimořádně ochotní a snažili se okamžitě řešit jakýkoliv problém. Bačina několikrát zmiňoval, že podobnou úroveň zákaznického servisu v Evropě často nezažívá.
Výrazně se to ukázalo například ve chvíli, kdy měl kvůli zraněnému kolenu problém splnit předepsaný dress code do továrny. Přestože byly krátké kalhoty běžně zakázané, organizátoři okamžitě zajistili výjimku, zdravotní ošetření i pomoc přímo na místě. Právě schopnost rychle hledat řešení označil za jednu z největších kulturních odlišností.
Vedle technologického pokroku ale vnímal i vysokou míru kontroly společnosti. Kamery sledující dopravu, monitorování řidičů i rozsáhlý sběr dat byly přítomné prakticky všude. Získání dočasného řidičského oprávnění například zahrnovalo povinné sledování instruktážního videa pod dohledem kamer.
Podle Bačiny je zřejmé, že čínské úřady využívají technologie nejen pro pohodlí obyvatel, ale i pro důsledný dohled nad veřejným prostorem. Výsledkem je mimo jiné velmi nízká kriminalita, zároveň ale prostředí působí výrazně odlišně od evropského pojetí soukromí.
Velké téma představovalo také autonomní řízení. Instruktážní videa i prezentace automobilek zdůrazňovaly, kolik nehod vzniká kvůli únavě nebo nepozornosti řidičů. Právě proto Čína podle něj investuje obrovské prostředky do vývoje autonomních systémů a umělé inteligence.
Bačina si zároveň všiml, že čínská auta často používají velmi jasné displeje a výrazné vnitřní osvětlení. Podle některých místních vysvětlení to může souviset právě s monitorovacími systémy a kamerami, které mají lepší přehled o dění uvnitř vozidla. Technologie tak zde zasahují i do oblastí, které by Evropané možná nečekali.
Během pobytu bylo patrné i další velké téma současné Číny – boj se smogem. Přestože se situace v posledních letech zlepšila, modrá obloha stále není samozřejmostí. Právě proto místní automobilky často zdůrazňují elektromobilitu a ekologii jako důležitou součást budoucnosti.
Podle Ondřeje Bačiny je zřejmé, že Čína už dávno není pouze levnou výrobní velmocí. Země masivně investuje do robotiky, autonomních technologií, elektromobility i leteckých inovací. Některé aspekty mohou působit kontroverzně, ale rychlost technologického vývoje je natolik výrazná, že ji zbytek světa nebude moci dlouhodobě přehlížet. Určitě se podívejte na celé video ZDE nebo ZDE.
.jpg)
