Konec ocelového giganta
Tesla ukončí výrobu Cybertrucku v Giga Texas v polovině roku 2027, do té doby se tedy pickup ještě vyrábět bude. Zajímavé je, že konec přichází navzdory obrovskému převisu objednávek. Po uvedení levnější verze, kterou Tesla později stáhla, přišlo tolik objednávek, že přesáhly ohlášené datum konce výroby, a Elon Musk sám napsal, že bude nutné přidat směnu, případně vracet zálohy. Cena přitom vyrostla z původně slibovaných 40 000 USD na 92 až 100 000 USD u verze Cyberbeast a reálný roční prodej spadl na zhruba 20 000 kusů. Podle Ondřeje Bačiny je z toho jasně vidět, že největší brzdou poptávky byla cena, ne nezájem. Tvrzení, že Cybertruck nikdo nechce, proto odmítá. Konec výroby podle něj není selhání poptávky, ale chladná kalkulace nákladů obětované příležitosti.
Testovací platforma
Cybertruck podle Ondřeje nebyl promrhaná příležitost, ale testovací platforma pro technologie, které teprve teď naplno využije Cybercab. Tesla to ostatně několikrát sama naznačovala. Šlo o první přechod na 48voltovou architekturu, který ještě nemohl být úplný, protože na něj nebyl připravený dodavatelský řetězec. Dále o Etherloop, tedy přechod od sběrnice CAN, která dlouho vládla automobilovému průmyslu, k ethernetové infrastruktuře. Třetím pilířem bylo řízení steer-by-wire, čtvrtým velkoformátové odlitky, takzvaný gigacasting. Z fyzických součástek se do nového vozu přenese jen 10 až 20 %, z inženýrského know-how a dodavatelského řetězce ale 30 až 45 %. Ondřej zdůrazňuje i to, že Tesla dokáže projekt opustit. V jiných automobilkách se podle něj takové věci drží dlouho, protože se lidé bojí o místo a o svůj tým.
Méně mědi
U klasického 12voltového systému rostou ztráty s druhou mocninou proudu, takže auto potřebuje hodně těžké a drahé mědi. Dříve to bylo až 80 kg kabelů, jako by s vámi v autě jel navíc jeden průměrný člověk. Při 48 voltech klesne proud pro stejný výkon o 75 %. Datovou páteř tvoří Etherloop, gigabitová síť ve tvaru kruhu. Periferie komunikují jen s nejbližším lokálním uzlem, tenké datové kabely zvládnou napájet i menší komponenty a při fyzickém přerušení sítě, třeba při nehodě, data doputují opačnou stranou kruhu. Taková redundance je pro robotaxi nutná a se sběrnicí CAN by možná nebyla. Opuštěná je naopak těžká 800voltová trakční architektura. Ondřej je přesvědčený, že se k ní Tesla nevrátí: v autonomním provozu, kde se vůz nabije za 10 až 12 minut, nebude 800 V nikoho zajímat.
Bez volantu
Cybertruck měl řízení steer-by-wire: fyzický volant tvaru yoke, ale nulové mechanické spojení s koly. Tesla si na něm v reálném a náročném provozu ověřila latenci a redundanci celého systému. Cybercab jde ještě dál, v kabině nemá volant ani sloupek řízení. Novinkou jsou suché brzdy brake-by-wire bez jakékoli kapaliny, takže odpadá hydraulika, trubky i hlavní brzdový válec. Na třmenu každého kola sedí elektromechanický aktuátor, který v řádu milisekund řídí brzdný tlak na každém kole zvlášť. Řešení je jednodušší a podle Ondřeje by bez něj unboxed výroba vůbec nebyla možná. Pro provozovatele flotil to znamená výrazně delší servisní intervaly, cílovou životnost vozu 800 000 km a velké snížení celkových nákladů na vlastnictví, tedy total cost of ownership.
Unboxed výroba
Slepou uličkou Cybertrucku byla tvrdá nerezová ocel, jejímž hlavním smyslem bylo zbavit se lakovny. Cybercab dosahuje stejného cíle jinak: vnějšek tvoří plasty probarvené přímo v materiálu. Bez lakovny nevznikají emise, výrazně klesají investiční náklady a oprava škrábanců je pro flotilu levná. Výroba se navíc mění ze sekvenční linky na paralelní procesy, jejichž výsledky se na závěr spojí do hotového auta. Cílem je jeden vůz za 10 sekund a cena 25 000 USD. Pohon staví na článcích 4680 vyráběných suchým procesem, tedy bez toxických rozpouštědel a obřích sušicích pecí, s úsporou 1 000 USD na vozidlo. Baterie má mít 48 kWh, podle Muska možná i méně. Motory se obejdou bez vzácných zemin, neodym v nich nahrazuje ferit, takže jsou efektivní a přitom levné.
Ekonomika robotaxi
Hlavní důvod konce Cybertrucku je ekonomický. Podle prezentace ve videu stojí robotaxi s tradičním přístupem typu Waymo, tedy s lidary a přestavbou běžného auta, 100 až 150 000 USD na vůz a provoz vychází na 0,60 až 1,50 USD na míli včetně drahé údržby a lidského dohledu. Cybercab spoléhá jen na kamery a AI, vyjde na 25 až 30 000 USD a dlouhodobým cílem je 18 až 20 centů na míli. Za cenu jednoho konkurenčního vozu tak Tesla vypustí tři až čtyři robotaxi. Limitem jsou baterie: 123 kWh z jednoho Cybertrucku vystačí zhruba na 2,5 Cybercabu, které na rozdíl od pickupu generují opakovaný příjem. Ondřej, který továrnu navštívil, ale dodává, že místa je tam obrovské množství a linka se podle něj uvolňuje i pro další projekty, například Robovan. Brzdou může být jen regulace, výsledek vyšetřování NHTSA se očekává v prosinci.
Optimus jako služba
Druhá část videa rozebírá rozhovor s Elonem Muskem na konferenci investora Rona Barona. Musk tam odhadl trh humanoidních robotů na tři až čtyři roboty na každého člověka. Cena Optimu má začínat na 30 000 USD a později klesnout pod 20 000 USD. Podle Ondřeje zaznělo i to, co sám dlouho předpokládal: vlastnictví robota bude formou pronájmu. Firmy budou platit měsíční částku nižší než plat a k tomu dostanou aktualizace, servis i údržbu. Odpadá tím i problém nevyměnitelné baterie, protože za čas nabíjení nebudete platit a jednoduše si vezmete robotů víc. Největší technickou výzvou je ruka: 50 nezávislých aktuátorů v ruce a předloktí tvoří polovinu všech v robotovi, zato přinesou citlivost od navlékání jehly po chirurgii. Spojení s Neuralinkem by mělo lidem s přerušenou míchou umožnit ovládat robotické končetiny přímo mozkem.
AI a vesmír
Musk chce výrobu Cybercabu zkrátit až na 5 sekund na vůz, což odpovídá rychlosti chůze: auto by linkou projíždělo tempem chodce, zatímco linka v Šanghaji má podle Ondřeje takt 34 sekund. Na továrnu i na výpočetní techniku se Musk dívá jako na tištěný spoj, protože čím blíž jsou věci u sebe, tím kratší je latence. Současný Hardware 4 je podle něj dvakrát až třikrát bezpečnější než lidský řidič, čip AI5 má cílit na desetinásobek. Výhodou xAI jsou data ze sítě X v reálném čase, X ale podle Muska koupil kvůli svobodě slova. Grok 5 má v prvním čtvrtletí přinést nativní zpracování videa v reálném čase a pravděpodobnost dosažení AGI odhaduje Musk na 10 %. Dlouhodobě chce na oběžné dráze přidávat 100 GW výpočetního výkonu ročně a vytvořit Encyklopedii Galaktiku jako zálohu lidského vědění.
Jan Piechaczek
Šefredaktor
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.