Evropané a energetická realita

Evropský přístup k akumulaci a přenosu energie se opírá o často pesimistické scénáře, které ignorují aktuální technologický pokrok. Představa, že v zimním období bez slunce a větru nebude možné zajistit dostatek energie, je základem mnoha analýz. Tato tzv. „dunkelflaute“ v Česku skutečně může trvat až 23 dní, ale modely, které počítají s izolovaným scénářem a ignorují propojení v rámci EU, vedou k extrémním požadavkům – například by bylo potřeba 83 tisíc přečerpávacích elektráren, zatímco reálně jich máme šest.

Zarážející však je, jak jsou tyto scénáře často prezentovány bez zmínky o zásadních změnách, které se v oblasti akumulace energie odehrávají. Cena baterií během poslední dekády klesla o 90 %, životnost moderních úložišť se pohybuje mezi 15 a 20 lety a recyklace bateriových článků je dnes již běžnou technologickou praxí. Tvrdit, že baterie se po 10 letech prostě vyhodí, je nejen nepřesné, ale i kontraproduktivní pro jakoukoli diskusi o udržitelnosti.

‍

Akumulace energie

Jedním z největších omylů je domněnka, že současné bateriové systémy nedokážou pokrýt potřeby moderní společnosti. Ve skutečnosti je však klíčem k odolnosti energetické sítě právě kombinace zdrojů – vítr na severu Evropy, slunce na jihu, chytrá síťová infrastruktura a možnost sdílení energie mezi státy. Například Německo v listopadu 2024 zvládlo výpadek díky importům a záložním systémům bez jakýchkoli problémů.

Významnou roli hraje i tzv. komplementarita obnovitelných zdrojů – vítr a slunce se vzájemně doplňují nejen geograficky, ale i časově. Projekty hybridních systémů v EU dokazují, že správně nastavený mix může snížit potřebu úložišť o 20 až 30 %. Lokální řešení typu „Česko jako energetický ostrov“ jsou nejen nerealistická, ale i zcela nevhodná pro evropský kontext.

Argumentace proti bateriím, která se opírá o údajnou krátkou životnost, vysoké náklady nebo nedostatečný výkon, vychází z dat, která neodpovídají realitě roku 2025. Moderní systémy jako Tesla Megapack mají životnost 20 let, jsou plně recyklovatelné a jejich efektivita neustále roste. Navíc, jak ukazují konkrétní příklady z USA i Číny, hrají klíčovou roli při stabilizaci sítě a zajištění energetické bezpečnosti.

‍

Baterie nejsou problém

V prezentacích kritiků obnovitelné energetiky často zaznívají přirovnání, která působí vědecky, ale při bližším pohledu jsou zavádějící. Například srovnání „tankovací pistole má výkon 10 MW“ bez ohledu na účinnost spalovacích motorů je typickým příkladem argumentace ze zhora – tedy bez ohledu na koncové využití energie.

Ve skutečnosti je efektivita elektromobilu až čtyřikrát vyšší než u spalovacího motoru. Podobně tepelné čerpadlo dokáže ze 1 kWh elektřiny vyrobit 3–5 kWh tepla, což nemá v oblasti topení konkurenci. Rozhodující tedy není absolutní množství uložené energie, ale to, jak efektivně ji dokážeme využít.

Zcela zavádějící jsou také srovnání nákladů na přenos energie. Například údaj, že přenos elektřiny je několikanásobně dražší než transport ropy či vodíku, zcela ignoruje efektivitu celého řetězce „well-to-wheel“. Elektřina zůstává nejúčinnější formou energie pro koncové využití, zatímco vodík ztrácí až 80 % energie jen během procesu výroby a skladování.

‍

AI, chaos a stabilita

Revoluce v oblasti umělé inteligence přináší obrovské nároky na energetickou síť. Trénování modelů je energeticky náročné a zároveň extrémně nepravidelné. Grafy z reálných datových center ukazují výkyvy v řádu desítek megawattů během vteřin, což je pro tradiční elektrickou síť likvidační. Řešením jsou právě bateriová úložiště, která fungují jako energetický tlumič – pohlcují chaos a do sítě pouštějí stabilní výkon.

Tesla s Megapackem 2 XL ukazuje, že baterie nejsou jen záloha, ale aktivní součást infrastruktury. Dokážou nejen stabilizovat síť, ale také absorbovat poruchy a vyrovnávat spotřebu mezi špičkou a nízkým odběrem. To vše bez emisí, s rychlou instalací a s minimálními nároky na provoz. Zatímco Evropa řeší, jestli je čpavek vhodný pro transport vodíku, Spojené státy staví datová centra navržená od základu s bateriovými systémy jako součástí výbavy.

‍

Čína: Neptá se, ale koná

Zatímco Evropa často tápe v byrokratických debatách a pesimistických scénářích, Čína jednoduše maká. Společnost CATL představila novou generaci bateriových úložišť Stenarstack s kapacitou až 9 MWh, která se dají přepravovat jako běžné kontejnery. Díky inovativnímu designu nejenže zvyšují kapacitu, ale zároveň eliminují problémy s chlazením a bezpečností.

Co je však zásadní – Čína už dnes propaguje tyto technologie formou masové reklamy. Video určené primárně pro velké podniky má kvalitu spotu na spotřební elektroniku, což ukazuje na zcela jiný přístup k popularizaci technologie. Veřejnost je tak do celého procesu vtažena mnohem aktivněji a ochota adaptovat nové řešení je násobně vyšší než v Evropě.

‍

Evropa jako ostrov?

Celé poselství evropské energetické diskuse by se dalo shrnout do jedné otázky: Jsme schopní přemýšlet v rámci propojeného kontinentu, nebo se stále uzavíráme do národních scénářů? Česko není ostrov. Izolované modely jsou nejen technicky nereálné, ale i ekonomicky nesmyslné. Klíčem je flexibilita, chytré sítě, investice do přenosové soustavy a integrace obnovitelných zdrojů s akumulací.

Zkušenosti z USA a Číny ukazují, že energetická transformace není sci-fi, ale realita, která už dávno probíhá. Baterie nejsou slabinou systému, ale jeho páteří. A místo hledání důvodů, proč něco nejde, bychom se měli ptát, jak to udělat, aby to fungovalo. Protože svět čekat nebude.

‍

Shrnutí

Představa, že obnovitelná energie a bateriové úložiště nejsou schopné zajistit stabilní dodávky energie, už dnes neobstojí. Zkušenosti z Evropy, Ameriky i Číny ukazují, že právě baterie mohou být klíčovým prvkem nové energetické infrastruktury. Zatímco Evropa často bojuje sama se sebou, ostatní části světa už hledají a nacházejí praktická řešení. Více konkrétních informací o technologických trendech a přístupech k energetice najdete ve videu Ondřeje Bačiny, které rozhodně doporučujeme shlédnout.

‍