Odložené studium
Musk podle svých slov přišel do Kalifornie studovat energetickou fyziku na Stanfordu, studium ale v roce 1995 odložil. Chtěl podnikat na internetu, o kterém byl přesvědčený, že půjde o mimořádnou příležitost, jaká přichází jednou za dlouhou dobu. Na škole si zařídil odklad s tím, že projektu dá pár semestrů a v případě neúspěchu se vrátí. Sám prý počítal spíš s tím, že to nevyjde. Jeho profesor mu tehdy odpověděl, že se podle něj nevrátí, a byl to jejich poslední rozhovor. Musk zdůrazňuje, že většina investorů, se kterými tehdy mluvil, o internetu ani neslyšela. Jedinou cestou, jak se do nového oboru zapojit, pro něj bylo založit vlastní firmu, protože pracovních příležitostí bylo minimum.
Zip2 a média
Protože neměl peníze, hledal Musk model, který začne vydělávat rychle. Reklamní příjmy na internetu tehdy podle něj neexistovaly, takže se zaměřil na mediální průmysl, který měl peníze a potřeboval převést tištěný obsah do elektronické podoby. Tak vznikl Zip2, který pro vydavatele vyvíjel software. Mezi investory a zákazníky patřily podle Muska například Hearst Corporation a Knight Ridder. Začátky popisuje jako velmi skromné: tým tvořilo asi šest lidí včetně jeho bratra a tří obchodníků na provizi. Kancelář si pronajal místo bytu, spal na futonu a sprchoval se v posilovně. Internet zajistil kabel provrtaný podlahou k poskytovateli o patro níž za zhruba stovku měsíčně. Firma tak měla podle Muska kladné cash flow, což mu pomohlo při jednání s investory. Začátkem roku 1999 Zip2 prodali firmě Compaq za více než 300 milionů v hotovosti.
Vznik PayPalu
Hned po prodeji Zip2 hledal Musk další příležitost a viděl ji ve finančním sektoru, kde podle něj chyběly inovace. Peníze označuje za záznam v databázi, který se snadno přenáší, a hotovost za pouhý zlomek všech peněz. První myšlenkou firmy X.com bylo spojit bankovnictví, akcie, pojištění a další finanční služby na jednom webu. Vedlejší funkce, kterou tým přidal asi za den, umožnila posílat peníze zadáním e-mailové adresy. Při ukázkách lidé hlavní funkce přecházeli, ale platby e-mailem je nadchly. Firma se proto přeorientovala. Paralelně existovala Confinity, která začínala s kryptografií pro Palm Pilot a webem PayPal pro vyrovnání plateb. Začátkem roku 2000 X.com koupila Confinity a asi o rok později firmu přejmenovali na PayPal.
Virální růst
PayPal Musk označuje za učebnicový příklad virálního marketingu, podobně jako Hotmail. Každý zákazník podle něj funguje jako obchodní zástupce: když pošle peníze kamarádovi, přivede ho do sítě. Kdo účet neměl, dostal e-mail s výzvou k registraci. Růst tak sám sebe zrychloval, Musk ho přirovnává k bakteriím v Petriho misce. Na konci druhého roku měla firma milion zákazníků, přestože neměla obchodní tým, viceprezidenta pro prodej ani pro marketing a za reklamu neutratila ani dolar. Zdůrazňuje ale podmínku: produkt musí být tak dobrý, aby ho lidé chtěli doporučit, protože nikdo nechce podrazit kamaráda. Za podobné příklady považuje i eBay a Friendster.
Burza a prodej
PayPal podle Muska vstoupil na burzu jako jediná internetová firma v dané polovině roku. Připomínek od komise pro cenné papíry měl prý víc než kterákoli jiná firma, protože šlo o dobu Enronu a korporátních skandálů. Musk popisuje dlouhý a tvrdý boj s platebním systémem eBay, který se jmenoval nejdřív Billpoint a později eBay Payments. Přirovnává ho k pokusu porazit Microsoft na jeho vlastním operačním systému, protože eBay určoval pravidla hry. Před vstupem na burzu dostala firma od eBay několik nabídek, které tým považoval za podhodnocené. Burza podle Muska hodnotu potvrdila a vyjasnila spor, načež PayPal eBay prodali za 1,5 miliardy dolarů. Prodej zároveň odstranil dlouhodobé riziko, že eBay jednou zvítězí.
Proč vesmír stagnuje
Po prodeji PayPalu se Musk začal zabývat otázkou, proč od programu Apollo nenastal větší pokrok. V šedesátých letech se podle něj lidstvo dostalo od nuly k přistání na Měsíci, zatímco v dalších desetiletích přešlapovalo na místě a nedokázalo dostat člověka ani na nízkou oběžnou dráhu. Kontrastuje to s počítači, které se za stejnou dobu zmenšily z místnosti do mobilu. Nejprve chtěl nadchnout veřejnost soukromou misí Mars Oasis: malým modulem se semínky a živným gelem za asi 15 až 20 milionů dolarů. Nejlevnější americká raketa ale podle něj stála asi 50 milionů. Třikrát proto jednal v Moskvě o nákupu repasované mezikontinentální balistické rakety, kvůli rizikům od toho ale upustil.
Stav kosmonautiky
Musk kritizuje raketoplán jako extrémně drahý a nebezpečný stroj. Kabina posádky je podle něj na boku, pomocné motory na tuhá paliva nejdou po zážehu vypnout, křídla vyžadují přesný úhel při návratu a chybí záchranný systém. Program podle jeho výpočtu stojí asi 4 miliardy ročně, což při čtyřech letech dělá zhruba miliardu dolarů za let. Plánované orbitální letadlo by mělo stát 300 až 400 milionů za let a vývoj 15 miliard. Sojuz naopak hodnotí jako levnější a bezpečnější, s posádkou nahoře a záchranným systémem, za asi 60 milionů. Za nejzajímavějšího hráče označuje Čínu a za možný budoucí motor pokroku soukromé firmy, podobně jako DARPA odstartovala internet.
Falcon a SpaceX
SpaceX podle Muska nejdřív cílí na existující trh vynášení malých a středních satelitů a dlouhodobě na dopravu lidí. Raketa Falcon má podle něj stát asi 6 milionů dolarů za start, zatímco nejbližší konkurent Pegasus asi 25 milionů při menší nosnosti. Musk vysvětluje, že na oběžnou dráhu se dostanou jen asi 2 % startovní hmotnosti, takže chyba ve výpočtu znamená ztrátu celé mise. Úspory nehledá v jednom zázračném řešení, ale v řadě drobných zlepšení pohonu, konstrukce, avioniky a provozu. Příkladem je ethernet místo tlustých měděných svazků. Firma má asi 30 lidí a těžkou výrobu zadává externě. Začínajícím podnikatelům by ale vesmír nedoporučil, protože je kapitálově náročný. Video ZDE nebo ZDE.
