Vyvracíme zažitý mýtus

Mezi časté argumenty odpůrců elektromobility patří tvrzení, že bez třífázového nabíjení je delší cesta mimo město prakticky nemožná. Rozhodli jsme se proto tuto tezi ověřit v reálných podmínkách během zimního pobytu na Chatě Zadov. Cílem bylo zjistit, zda je skutečně nutné mít k dispozici výkonné wallboxy, nebo zda si vystačíme s běžnou jednofázovou zásuvkou.

Zásadní otázka zněla jednoduše: pokud přijedete na hory, kde vůz většinu času stojí zaparkovaný, opravdu potřebujete rychlé třífázové nabíjení? Nebo je důležitější správné plánování, kombinace různých typů nabíjení a efektivní práce s časem?

‍

Cesta do hor s EV

Výprava začala v Berouně, odkud jsme vyrazili směrem na zasněženou Šumavu. Po příjezdu na místo zůstávalo v baterii přibližně 24 % kapacity, což bez problémů pokrývalo lokální přesuny mezi apartmánem a sjezdovkou. Typický scénář horského pobytu totiž neznamená každodenní dlouhé trasy, ale jen krátké jízdy v řádu jednotek kilometrů.

Právě zde se ukazuje klíčová výhoda elektromobilu – pokud vůz večer připojíte k nabíjení, máte k dispozici dlouhé hodiny, kdy se baterie může postupně doplňovat. I při výkonu kolem 2 kW z běžné 230V zásuvky lze přes noc získat významnou část kapacity.

Navíc je třeba počítat s tím, že ráno obvykle neodjíždíte okamžitě. Auto se může nabíjet klidně 12 i více hodin v kuse. Z hlediska energetické matematiky tak není pomalé nabíjení handicapem, ale plnohodnotným řešením pro vícedenní pobyt.

V zimě je důležité myslet také na předehřev vozu. Moderní elektromobily umožňují vyhřát interiér ještě během nabíjení, takže energie nejde z baterie, ale přímo ze sítě. Komfort je tak vysoký i při mrazivém počasí.

Ukázalo se, že i při teplotách pod bodem mrazu lze bez obtíží kombinovat lokální jízdy, předehřev a postupné dobíjení bez nutnosti výkonnější infrastruktury přímo na místě ubytování.

Celková bilance po několika dnech provozu potvrdila, že klíčem není maximální výkon nabíjení, ale dostatek času a realistické plánování tras.

‍

Nabíjení u sjezdovky

Další variantou bylo AC nabíjení přímo u lyžařského areálu. Stanice s výkonem 11 nebo 22 kW představují velmi efektivní řešení – během několika hodin na svahu se baterie výrazně doplní.

Během testu bylo patrné, že elektromobilů na horách přibývá. Nabíjecí místa se postupně zaplňovala, což potvrzuje rostoucí trend elektrifikace dopravy i mezi lyžaři.

Výhodou tohoto scénáře je maximální využití času. Auto stojí zaparkované, zatímco majitel sportuje. Nedochází tedy k žádné časové ztrátě, která bývá častým argumentem kritiků.

Zároveň se ukazuje, že horská střediska by měla rozšiřovat infrastrukturu rychleji. Právě zde totiž dává kombinace parkování a nabíjení mimořádný smysl.

AC nabíjení představuje ideální kompromis mezi cenou a výkonem. Pro několikahodinové stání je optimální a zároveň šetrné k baterii.

Pro většinu návštěvníků hor tak může být tato možnost dokonce praktičtější než domácí wallbox s třífázovým připojením.

‍

Městské DC nabíjení při nákupu

Součástí testu bylo také využití 50kW DC nabíječky u obchodního centra v Prachaticích. Tento typ tzv. city chargeru je ideální při nákupu nebo kratší zastávce.

Během zhruba hodinového nákupu lze doplnit desítky kilowatthodin energie. V zimních podmínkách to znamená více než polovinu kapacity baterie běžného elektromobilu střední třídy.

Je však třeba rozlišovat mezi skutečně rychlými HPC stanicemi (150 kW a více) a těmito městskými DC nabíječkami. Pro dálkové přesuny jsou vhodnější výkonnější varianty, pro běžné zastávky ale 50 kW plně postačuje.

Zajímavým tématem zůstává cenová politika jednotlivých provozovatelů. Rozdíly v cenách za kWh mohou být výrazné a vyplatí se sledovat aktuální tarify.

Z pohledu uživatele je také klíčová jednoduchost spuštění nabíjení. Spolehlivá aplikace nebo funkční čip výrazně zvyšují komfort celého procesu.

Právě kombinace různých nabíjecích scénářů vytváří flexibilitu, která z elektromobilu činí plnohodnotný dopravní prostředek i mimo hlavní městské tahy.

‍

Role aplikací a plánování trasy

Moderní elektromobilita není jen o samotném voze, ale také o digitálním ekosystému. Plánování tras a vyhledávání nabíječek dnes výrazně usnadňují specializované aplikace, například komunitní platformy typu PlugShare.

Tyto nástroje umožňují zjistit dostupnost stojanů, jejich výkon i zkušenosti ostatních uživatelů. V horských oblastech, kde infrastruktura nemusí být tak hustá jako ve městech, jde o velmi cenného pomocníka.

Možnost odeslat cíl přímo do navigace vozu dále zjednodušuje celý proces. Řidič tak nemusí složitě zadávat adresy a může se soustředit na samotnou jízdu.

Ukazuje se, že digitalizace je nedílnou součástí komfortu elektromobility a významně snižuje stres spojený s plánováním delších cest.

‍

Ekonomika provozu na horách

Vedle technické stránky je důležitá také ekonomika nabíjení. Ceny za kWh se mohou výrazně lišit podle typu stanice i provozovatele.

Pomalé nabíjení v místě ubytování často vychází levněji než veřejné DC stanice. Pokud je cena nastavena rozumně, představuje tato varianta nejvýhodnější řešení.

Naopak některé rychlonabíječky mohou být cenově méně atraktivní, zejména při delším stání. Proto je vhodné rychlé DC využívat primárně tehdy, když skutečně šetří čas.

Z dlouhodobého hlediska se však i při využití veřejné infrastruktury ukazuje, že provoz elektromobilu zůstává konkurenceschopný vůči spalovacím vozům, a to i v náročných zimních podmínkách.

‍

Shrnutí

Zimní test na Šumavě jasně ukázal, že elektromobil na horách nepotřebuje nutně třífázové nabíjení. Kombinace nočního dobíjení z běžné zásuvky 230 V, AC nabíjení u sjezdovky a případného doplnění energie během nákupu plně pokrývá potřeby vícedenního pobytu. Klíčem je správné plánování, práce s časem a základní orientace v nabíjecí infrastruktuře. Elektromobilita tak i v zimních podmínkách potvrzuje svou praktičnost a technologickou vyspělost. Pokud vás zajímají detailní čísla, konkrétní spotřeba a reálné zkušenosti z této cesty, doporučujeme zhlédnout přiložené video, kde je celý test podrobně zdokumentován.

‍