Technologie, kterou vyvíjí společnost Neuralink Elona Muska, dosáhla zásadního pokroku – čipy v hlavách pacientů už dnes umožňují ovládat počítače pouhou myšlenkou.
Technologie propojení mozku a počítače, označovaná jako BCI (Brain-Computer Interface), byla ještě před pár lety považována za science fiction. Dnes však díky pokroku firmy Neuralink začíná být realitou. Cílem tohoto ambiciózního projektu je umožnit lidem s vážným postižením ovládat elektronická zařízení pouze pomocí mozkové aktivity.
Neuralink vznikl v roce 2016 z původní myšlenky Elona Muska na vytvoření neurálního rozhraní. Od té doby urazil obrovský kus cesty – v roce 2021 jsme viděli první pokusy s opicemi, o tři roky později má firma za sebou první klinické studie na lidech. A výsledky jsou neuvěřitelné.
Aktuálně největším milníkem je funkční implantát nazvaný Telepatie. Tento čip byl implantován již třinácti pacientům, přičemž poslední operace proběhla teprve nedávno. Průměrná doba používání zařízení je osm hodin denně – to svědčí nejen o jeho funkčnosti, ale i o praktickém přínosu pro uživatele.
Nejdojemnějším příběhem je pacient, který mohl po implantaci opět „vidět“ své děti, jak hrají venku – do té doby byl odkázán na zařízení fungující jen v interiéru. Základní funkcí implantátu je umožnit lidem s ochrnutím ovládat počítač nebo kurzor myši tím, že si pouze představují pohyb ruky nebo prstů. Technologie snímá mozkovou aktivitu a software ji překládá do konkrétních akcí.
Celý systém se skládá ze tří klíčových částí: chirurgického robota, který precizně zavádí elektrody do mozku, samotného čipu a dekódovací neuronové sítě, která se učí rozpoznávat signály. Výzvou bylo zvládnout operaci v pohybujícím se mozku bez poškození cévního systému, protože elektrody jsou tenčí než červená krvinka.
Důležitým milníkem je i automatizace – operaci provádí robot, který musí být extrémně přesný a rychlý. Zatímco dříve trvala implantace jednoho vlákna 17 sekund, nová generace zvládne jedno vlákno za 1,5 sekundy. Cílem je dostat celý zákrok pod jednu hodinu.
Po samotné operaci následuje rychlá kalibrace – během 15–20 minut je uživatel schopen ovládat zařízení. Kalibrace spočívá v představování si pohybů, které čip analyzuje, a na jejich základě sestaví funkční ovládací model.
Jedním z největších překvapení prezentace bylo zjištění, že Neuralink si většinu technologií vyvíjí interně. Firma má vlastní výrobní linky, vývojové týmy nejen na hardware a software, ale dokonce i na návrh budov. Důvod je jednoduchý – kontrola kvality, rychlost inovací a udržení vysokého standardu.
Zásadní problém, který musela firma vyřešit, byla nestabilita mozkové aktivity v čase. Jinými slovy: mozek se neustále přizpůsobuje, a tak se rozhraní časem „rozkalibruje“. Neuralink proto vyvinul systém s využitím semi-supervised a unsupervised machine learningu, který se adaptuje spolu s uživatelem. Tím se eliminuje nutnost pravidelných kalibrací, což je klíčové pro každodenní používání.
Budoucnost Neuralinku však nekončí u ovládání kurzoru. Firma má ambice postupně přenést technologii i na zrak, sluch a řeč. Zatímco sluchové implantáty existují již dnes (např. kochleární implantáty), Neuralink plánuje přinést kvalitativně zcela novou úroveň těchto technologií – například umožnit vidění i těm, kteří mají poškozené optické nervy.
Jedním z největších vizionářských cílů Neuralinku je vytvořit plně funkční propojení celého mozku s digitálními systémy. K tomu bude nutné zavést výrazně více elektrod – ne stovky, ale desetitisíce – a ještě je umístit hlouběji do mozku, zejména kvůli periferním funkcím, jako je prostorové vidění.
Zde se dostáváme k možnosti „třetího mozku“ – kombinace lidského myšlení a umělé inteligence. Kromě základních funkcí ovládání by Neuralink mohl sloužit jako rozšíření mozkových schopností, například při analýze informací, rozhodování či učení. Právě zde spočívá skutečný potenciál této technologie – nejen v navracení ztracených funkcí, ale i v posouvání lidského potenciálu za přirozené hranice.
Je však nutné dodat, že známá teze o „využívání pouze 10 % mozku“ je mýtus – mozek využíváme podle potřeby, ale otázka jeho kapacity a možností rozšíření pomocí AI zůstává fascinujícím polem pro budoucí výzkum.
Z prezentace Neuralinku je patrné, že technologický vývoj se neuvěřitelně zrychluje. Od prvního pokusu s opicí v roce 2021 k prvnímu pacientovi utekly pouhé tři roky. Dnes je mezi uživateli již 13 lidí a zájem o implantaci má přes 10 000 dalších. To svědčí o obrovské důvěře a naději, kterou tato technologie přináší.
Z hlediska inženýrství je obdivuhodná úroveň miniaturizace, datové komprese (z 200 Mbit na 200 Kbit) a bezdrátového přenosu, které zařízení zvládá. Výdrž baterie je zhruba 10 hodin, nabíjí se indukčně, čip má velikost mince a přesně zapadá do lebky.
Ačkoli stále existují rizika, výsledky jsou slibné. Pacienti nejenže mohou opět ovládat zařízení, ale získávají i větší nezávislost a kvalitu života. Zůstává však řada výzev – od bezpečnosti až po etické otázky masového nasazení této technologie.
Neuralink představuje převratný krok v oblasti neurotechnologie, který ukazuje, že propojení mozku a počítače už není jen vizí budoucnosti. První pacienti již čip používají v běžném životě, technologie se rychle zlepšuje a směřuje k širšímu využití. Ovládání počítače myšlenkou je jen začátek – vize Elona Muska míří k rozšíření lidských schopností pomocí AI. Další informace o fascinujícím vývoji této technologie najdete ve videu Ondřeje Bačiny, které rozhodně stojí za zhlédnutí.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
