Co spojuje agilitu, lean myšlení, umělou inteligenci a elektromobilitu? Více, než by se mohlo zdát. Rozhovor s expertem na agilní transformaci a bývalým lídrem z Toyota Connected, Nigelem Thurlowem.
V kontextu agilních metodik se často zapomíná na jejich hlubší kořeny. Nigel Thurlow, bývalý šéf agility v Toyota Connected, připomíná, že samotná filozofie neustálého zlepšování, iterace a učení nevznikla s manifestem Agile, ale byla přítomna už desítky let předtím – v systému TPS (Toyota Production System). Agilita podle něj není metoda, ale důsledek způsobu práce. Ne něco, co se „nasazuje“, ale něco, co přirozeně vzniká, pokud organizace efektivně funguje.
Jeho kariéra vedla od technických pozic v elektronice přes školení v Toyotě až po spolupráci s průkopníky Scrumu, jako jsou Jeff Sutherland nebo Ken Schwaber. Tato kombinace lean principů a agilního vývoje jej přivedla k vytvoření konceptu „Scrum the Toyota Way“, který kombinuje agilitu s provozní dokonalostí. Výsledkem není rigidní proces, ale přizpůsobivý rámec umožňující organizacím vyvíjet se v čase.
V centru moderní agility podle Thurlowa stojí koncept tzv. Triple Helix Flow – kombinace tří oblastí: komplexity science, distribuovaného leadershipu a týmové vědy. Klasické „agile“ školení nebo certifikace už podle něj nestačí. Agilita není soubor nástrojů, ale kultura a způsob práce, který se vyvíjí spolu s kontextem.
Jedním z klíčových posunů v Thurlowově přístupu je důraz na porozumění kontextu. Každý nástroj – ať už je to Scrum, Kanban, nebo třeba retrospektiva – má své limity. A právě schopnost rozpoznat, kdy daný nástroj přestal fungovat, a umět jej včas nahradit jiným, definuje skutečného agilního praktika.
Thurlow také upozorňuje na riziko „buzzword binga“, kdy se pojmy jako lean, agile a flow často používají bez porozumění. Původní myšlenky lean vznikly jako výsledek pozorování systému Toyota, nikoli jako sada metod nebo certifikací. Stejně tak pojem „flow“ může označovat psychologický stav, plynulost ve výrobě nebo kvalitu týmové spolupráce – vždy záleží na kontextu.
Ve srovnání s Toyotou, která staví na stabilních procesech, iteraci v produktovém vývoji a důrazu na kvalitu, přistupuje Tesla k vývoji odlišně. V rychlém tempu inovuje, často i za cenu kompromisů v kvalitě. Thurlow upozorňuje, že model neustálé iterace v reálné výrobě, který je Tesle často připisován, je spíše mýtem – v masové výrobě není možné bez obrovských nákladů upravovat každý vůz individuálně.
Tesla nicméně ukázala, jak lze škálovat elektrickou mobilitu, a v některých ohledech zefektivnit výrobu. Modely 3 a Y jsou příkladem maximální modularity, která zjednodušuje výrobu a servis. Toyota naopak staví na osvědčených principech – produkuje auta na základě objednávek a respektuje především bezpečnost a kvalitu, zejména v souvislosti s autonomním řízením.
Zatímco Elon Musk sází na vizi a rychlé zavádění, Toyota trvá na důsledném testování. Zatímco Tesla vyvíjí svůj systém plně autonomního řízení výhradně na základě kamer, Toyota i nadále zohledňuje širší škálu senzorických vstupů a otázku společenské odpovědnosti.
AI přináší zásadní posun – nejen v softwarovém vývoji, ale i ve fyzickém světě. Společnosti jako NVIDIA umožňují propojit digitální dvojčata s fyzickými roboty. To znamená, že roboti už dnes dokáží vnímat, vyhodnocovat a jednat na základě reálných podnětů. Práce v logistice, výrobě i administrativě se zásadně promění. Thurlow upozorňuje na koncept „human enfeeblement“ – postupné oslabování lidských schopností v důsledku spoléhání na technologie.
Na druhou stranu AI umožní kompenzovat nedostatek pracovních sil, který přinese demografický vývoj. Rutinní činnosti převezmou agentní AI systémy a roboti. To však vyžaduje změnu i na úrovni dovedností – technické obory a řemesla se stanou znovu klíčovými.
Regulace AI je přitom zatím v plenkách. Zatímco západní svět řeší etické otázky, jiné státy (např. Čína) již vyvíjejí modely bez omezení a s přístupem k otevřeným trénovacím datům. Thurlow vidí jako klíčové vzdělávání, přizpůsobení a především kritické myšlení – technologický pokrok je nevyhnutelný, otázkou zůstává, jak se s ním společnost vypořádá.
Závěr rozhovoru přináší myšlenku, že technologie sama o sobě nestačí. Skutečný posun nastává tehdy, když je technologie propojena s účelem a hodnotami. Ať už jde o lean myšlení, agilitu nebo AI – vždy jde o to, jaký problém řešíme, jak se chováme, jak spolupracujeme. Toyota to shrnuje do konceptu „respekt k lidem“ – bez něj nelze budovat udržitelnou organizaci.
Thurlow upozorňuje, že klíčová není samotná metoda, ale schopnost adaptace, iterace a neustálého učení. Stejně jako se mění technologie, musí se měnit i náš přístup k práci a vzdělávání. A právě v tom spočívá skutečný význam agility – ne v certifikacích, ale v myšlení.
Rozhovor s Nigelem Thurlowem nabízí fascinující pohled na propojení výrobních filozofií, agilního vývoje a budoucnosti práce s AI. Agilita není metoda, ale přístup. Lean není sada nástrojů, ale způsob myšlení. A umělá inteligence není hrozba, ale výzva, jak redefinovat lidskou práci. Více do hloubky se o těchto tématech dozvíte ve videu, které rozhodně doporučujeme zhlédnout.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
