Elektromobilita

8. ročník e-SALONu

Z necelých dvou hal na celé výstaviště. Jak vznikl největší český veletrh elektromobility a co přinese letošní ročník s konferencí Čistá mobilita.

3.11.2026

Začátky v plenkách

V roce 2018 se v Česku prodalo kolem 700 elektromobilů, tedy zhruba 0,3 % nových aut. Ondřej Bačina si z té doby pamatuje hlavně otázky, jestli v elektroautě člověk neuhoří. Přesto se tehdy veletržní správa PVA rozhodla zkusit něco nového. Podle hlavní manažerky veletrhu Jany Nosálové hledali projekt, který na trhu chybí, a narazili na auta: od posledního Autosalonu v Brně tu žádná větší automobilová výstava nebyla, za těmi velkými se jezdilo do Mnichova nebo Paříže. Spolu s pořadem Autosalon na TV Prima vznikl koncept, který místo klasické výstavy aut vybral jen úzkou výseč, elektromobilitu. Příprava prvního ročníku podle ní trvala minimálně rok a kontakty na firmy se tehdy doslova vykopávaly ze země.

‍

První ročník

První e-SALON se konal v listopadu 2018 a zabral necelé dvě haly. Hala 8 sloužila jako parkoviště pro testovací jízdy, aut bylo podle Jany Nosálové asi 20 až 25 a jezdilo se po malém okruhu kolem výstaviště. Mezi automobilkami nechyběly Toyota, Lexus, Renault, Dacia, Hyundai a Kia. Škoda se přidala až ve druhém roce. Návštěvníků přišlo kolem deseti tisíc a mnozí podle organizátorky chodili spíš ze zvědavosti a s nedůvěrou, dělali si legraci a ptali se, kam takové auto vůbec dojede. Ondřej Bačina strávil skoro celý ročník na parkovišti u svého auta a lidem vysvětloval, že v něm opravdu neuhoří. Na prvním ročníku podle něj vznikl i český Tesla Owners Club.

‍

Letošní rozsah

Letos se brány otevřou 12. listopadu a půjde o osmý ročník, jeden rok veletrh zastavil covid. Loni přišlo zhruba 27 tisíc návštěvníků a organizátoři doufají, že letos padne hranice 30 tisíc. Obsazené bude celé výstaviště kromě haly 6, kde běží dlouhodobá výstava. Sedm hal se dělí takto: čtyři patří automobilkám, jedna sekci e-technologií s energetickými společnostmi, dobíjecí infrastrukturou a bateriovými úložišti, menší hala 8 nabídne motorky, elektrokola a dokonce letadlo a hala 7 bude jako každý rok sloužit testovacím jízdám. Původně počítali se 65 vozy, teď to vypadá na stovku. V pátek odpoledne navíc z výstaviště odstartuje ekorallye s 30 až 35 auty, návrat je v neděli.

‍

Premiéry a čekatelé

Automobilky podle Jany Nosálové e-SALON opakovaně využily k představení nových modelů a letos to nebude jinak. Lexus se vrací po sedmi letech s velkou expozicí a podle ní by měl mít dvě premiéry, Renault zhruba pět. Premiéry chystají také Škoda, Hyundai a další, hlavně čínské značky, a přijdou i nové asijské značky, které běžný návštěvník možná ještě nezná. Seznam těch, které letos nepřijdou, je ale podle organizátorky také dlouhý, klidně až deset značek. Výroba nových modelů se jim posunula na první kvartál 2027 nebo auto ještě není schválené pro Evropu. Některé automobilky podle ní nechtějí stát s hybridy vedle konkurence, která už má plné elektro, a raději počkají na další rok.

‍

Návštěvník s plánem

Největší změnou za osm let jsou podle Jany Nosálové sami návštěvníci. Minimálně posledních pět let chodí s konkrétními dotazy a často už vědí, že si auto chtějí koupit, jen ho potřebují vidět a vyzkoušet. Kvůli obrovskému zájmu si proto každý může zapsat nejvýše dvě testovací jízdy, aby jeden člověk neobsadil všechny modely. Automobilky si zájemce podle ní pak zvou do showroomů, kde prodej dokončí. Ondřej v tom vidí hlavní výhodu: konkurenti stojí vedle sebe a zákazník může přesednout z jednoho auta do druhého. Veletrh pomohl i menším technologickým firmám. Některé po prvním ročníku získaly tolik zakázek, že další rok nestíhaly vystavovat, a jejich místa zaplnili loňští návštěvníci.

‍

Den pro firmy

Veletrh trvá tradičně čtyři dny, od čtvrtka do neděle. Čtvrtek je odborný a VIP den pro novináře, dealery automobilek a zástupce měst a obcí. Probíhá v něm konference Čistá mobilita a tiskové konference v půlhodinových slotech zhruba od osmé ráno do půl třetí. Konference provází veletrh od prvního ročníku. První dva roky ji podle Jany Nosálové dodávala firma na klíč, pak ji PVA pár let dělala sama a poslední tři roky obsah tvoří odborný partner. Letos bude mít kolem 35 řečníků, zhruba 20 ze zahraničí. Pro širokou veřejnost je o víkendu doprovodný program s přednáškami o elektromobilitě. Ondřej Bačina bude přednášet v sobotu od 11 hodin. Pátek podle zkušenosti organizátorů patří hlavně odborným školám.

‍

Pohled z Evropy

Obsah konference připravuje EIT Urban Mobility, evropská instituce, která se podle Mariana snaží zlepšit pohyb lidí v evropských městech. Do Prahy přivádí zkušenosti hlavně ze sousedních zemí, protože jejich prostředí je českému nejbližší: přijedou řečníci z Německa, Rakouska, Itálie, Polska, Maďarska a Slovenska. Program pokryje pohled automobilek, baterie, firemní flotily a nabíjecí infrastrukturu, evropskou legislativu včetně nařízení AFIR a částečně energetiku. Podle Mariana se kapacita baterií od roku 2018 posunula z tehdejších zhruba 20 až 30 kWh úplně jinam. Velký blok bude patřit městské logistice. Na západ od nás vznikají bezemisní zóny a pražská pekárna podle něj na konferenci vyprávěla, že lidé u zásobování teď cítí vůni pečiva místo výfuků.

‍

Nákladáky a vodík

Rychlonabíječek nad 150 kW bylo v roce 2018 v Česku jen pár, dnes jich jsou podle Mariana desítky až stovky. Nařízení AFIR navíc určuje, jak daleko od sebe mají na hlavních evropských tazích být. U nákladní dopravy už běží piloty včetně otestované megawattové nabíječky. Největším úzkým hrdlem podle něj bude dostupný příkon a distribuční společnosti. Ondřej upozorňuje, že dnešní nabíječky nejsou stavěné pro nákladák s přívěsem, a nákladní elektromobilitu přirovnává k osobním autům v roce 2018. Vodíku se letos konference věnovat nebude. Podle Mariana přestaly po roce 2022 vodíkové business casy vycházet, protože komponenty pro elektrolyzéry podražily o desítky procent, a u nákladní dopravy to spíš vypadá na baterie.

‍

Jan Piechaczek

Šefredaktor

Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.