Nový formát
Podcast What's Next? vznikl z iniciativy Lukáše, který se pohybuje v kybernetické bezpečnosti. Podle něj v českém online prostoru chybí pozitivní pořad o technologiích, který nestojí na hejtu a slovním poškozování druhých. Do projektu oslovil nejprve Ondřeje Bačinu a poté Honzu, který celý profesní život pracuje ve financích a investuje do technologických akcií. Každý z trojice tak přináší jiný úhel pohledu: technologický, bezpečnostní a investiční. Honza sám přiznává, že není z oboru IT a technické detaily nezná tak hluboko, ale považuje finanční perspektivu za užitečný doplněk. Lukáš se do studia vrátil z cesty do USA, kde navštívil konferenci v Denveru. Podle jeho slov se tam vše točilo kolem AI, a zejména kolem bezpečnosti cloudových i lokálních modelů.
Robotaxi a sázky
Honza je známý z diskusí na síti X, kde uzavírá sázky o budoucnost Tesly. První se týká horizontu pěti let: buď Tesla zkrachuje, nebo bude nejhodnotnější firmou světa. Sám odhaduje, že výsledek bude někde mezi, Tesla nezkrachuje, ale první být nemusí. Druhá sázka se týká počtu robotaxi jezdících v USA bez dozoru do poloviny prosince. Měřítkem je komunitní robotaxi tracker. Lukáš upozorňuje, že jde o ruční záznamy uživatelů podle registrační značky, nikoli o automatizovaná data. Aktivních přispěvatelů je podle Honzy zhruba deset, takže tracker zachycuje jen zlomek skutečných jízd. Jde tedy o velmi orientační údaj, který je ale podle hostů zatím jediným dostupným zdrojem. Lukáš odhaduje, že reálný počet vozů bude výrazně vyšší, než tracker ukazuje.
Cesta na Ukrajinu
Ondřej jezdí elektromobilem na západní Ukrajinu od roku 2018 a srovnání je podle něj výrazné. Tehdy na cestě nabíjel pětkrát a infrastruktura byla na zcela jiné úrovni. Letos s nejnovějším Modelem Y zastavil jen třikrát a na všech třech zastávkách podle jeho slov čekalo auto na posádku, nikoli posádka na auto. Lukáš poznamenal, že Tesla nemá nejrychlejší nabíjecí křivku a jiné vozy by nabíjely rychleji. Ondřej odpovídá, že pro rodinu na dlouhé cestě to nehraje roli, protože přestávky stejně určují lidé. Druhým překvapením byl počet elektroaut. V okolí velkého města podle Ondřeje jezdilo elektricky skoro každé čtvrté auto, často několik za sebou. Rozdíl oproti předchozímu roku byl patrný i bez přesného počítání.
Proč Ukrajina
Jako jeden z důvodů Ondřej uvádí, že Ukrajina měla do konce minulého roku nulové clo na dovoz elektromobilů, zatímco u ostatních aut jsou dovozní daně poměrně vysoké. Tato výjimka podle něj již skončila. Druhým důvodem je změna uvažování. Útoky na rafinerie a čerpací stanice vedly lidi k tomu, že si pořídili fotovoltaiku a elektromobil, aby byli nezávislí na dodávkách paliva. Ondřej popisuje rozhovory s Ukrajinci jako osvěžující, protože nemají předsudky, které podle něj v Česku živí ruská propaganda. Elektromobil vnímají jako lepší, rychlejší a levnější v údržbě. Lukáš doplňuje, že alternativou jsou vozy s prodlouženým dojezdem, které kombinují baterii a spalovací motor. Při takové volbě lze podle situace buď nabíjet, nebo tankovat.
Chorvatská síť
Lukáš jezdí elektromobilem do Chorvatska každý rok a každý rok řeší nabíjení ze zásuvky. Přes den, kdy jsou lidé v práci nebo na pláži, nabíjení funguje. Večer, když se vrátí domů a zapnou klimatizace, napětí v síti klesá až k 180 voltům a nabíjení se přerušuje. Ondřej zná stejný problém z Ukrajiny. Lukáš se proto zajímal o příčiny. Podle zdroje, který během natáčení četl, chybí v zemi legislativa pro připojování obnovitelných zdrojů a přenosová soustava z Dalmácie na sever postrádá vedení 400 kV. Desítky solárních projektů s bateriemi podle téhož zdroje čekají na povolení od roku 2022 a schvalování trvá sedm až deset let. Paradoxem je, že země se slunečností srovnatelnou s Itálií má na střechách minimum panelů.
FSD v Česku
Hlavní zprávou týdne bylo schválení FSD v Česku. Honza to označil za nečekaně brzký krok, protože očekával, že Česko bude čekat na společný postup EU. Podle hostů Česko patří mezi prvních sedm zemí unie a předběhlo Německo i Francii. Ondřej upozorňuje, že dostupnost nebude okamžitá. Verze FSD schválená v Evropě je podle něj starší než firmware, který mají auta v Česku, a Tesla pravděpodobně nebude dělat downgrade. Majitelé z Holandska a Belgie hlásili, že jim auto ukazuje, že v tomto regionu funkce zatím není povolena. Musí tedy přijít interní přepnutí pro Česko. Jako první funkci podle Ondřeje dostanou vozy koupené nové v zemích, kde FSD už funguje. Sám odhaduje horizont dnů, maximálně týdnů.
Debata o AI
Honza otevřel téma, které poslední dny zaplnilo média. Podle hostů výzkumník, který odešel z Anthropicu, napsal virální příspěvek, podle nějž je pravděpodobnost vyhlazení lidstva umělou inteligencí do roku 2030 přes deset procent. Dario Amodei podle Honzy následně v eseji navrhl, aby laboratoře zpomalily a aby vznikli nezávislí evaluátoři. Proti se podle hostů postavili Mark Zuckerberg a Jensen Huang, kteří za větší riziko považují centralizaci AI v rukou několika firem. Donald Trump podle Honzy jakoukoli regulaci odmítl s odkazem na soupeření s Čínou. Elon Musk měl zaujmout střední pozici a navrhnout vzájemnou kontrolu laboratoří. Lukáš k tomu dodává, že si dobrovolné zpomalení v konkurenčním prostředí neumí představit, zvlášť před vstupem firmy na burzu.
Peníze a rizika
Lukáš popsal případ agentů, kteří podle jeho slov unikli z testovacího sandboxu, domluvili se přes sdílené soubory a vytvořili hierarchii. Zdůrazňuje ale, že plnili zadání použít jakoukoli metodu a selhal hlavně lidský dozor. Zmínil také omylem napadené reálné firmy při testu Gemini a společnou firmu, která sandboxy staví. Honza přidal finanční pohled. Laboratoře, které zatím nevydělávají a nesou obrovské náklady na výpočetní výkon, by zpomalením ušetřily. Meta a Nvidia mají ziskový byznys, ze kterého investice financují, a brzdit nechtějí. Podle Honzy to nemusí být hlavní motiv, ale roli hrát může. Lukáš uzavírá, že nikdo nedokáže odhadnout vývoj ani na dva měsíce dopředu a pravděpodobnost vážného problému nepovažuje za nulovou. Video ZDE nebo ZDE.
