Ondřej Bačina otestoval autonomní vozidlo ZOOX v Las Vegas a přináší komplexní dojmy z revoluční formy dopravy bez řidiče.
Las Vegas během veletrhu CES není jen přehlídkou novinek ze světa technologií, ale i místem, kde si můžete osahat budoucnost dopravy. Ondřej Bačina se zařadil mezi první pasažéry plně autonomního robotaxi ZOOX a svými postřehy z této jízdy nabízí unikátní vhled do toho, co nás možná brzy čeká i mimo Spojené státy. Už samotný proces objednání jízdy přes americkou aplikaci, omezenou geofencovanou zónou, dává tušit, že technologie je stále v plenkách, ale zároveň už funkční.
Robotaxi ZOOX připomíná spíš malou tramvaj než klasické auto – interiér je bez volantu i řidiče, se sedačkami čelem k sobě a ovládáním přes dotykový panel. Komfort, plynulost jízdy i prvky zajištění bezpečnosti z něj dělají technologický skvost, přesto se najdou detaily, které připomínají, že se jedná o stále testovaný prototyp.
ZOOX robotaxi je navrženo pro městský provoz a pohybuje se zatím pouze v přesně vymezené oblasti Las Vegas. Aplikace umožňuje zavolat vozidlo jen z několika vybraných hotelů v dosahu 500 metrů, což omezovalo flexibilitu používání. Přestože je aplikace určena pro americké uživatele, cizincům je umožněno jezdit prostřednictvím sdílených účtů, což ukazuje ochotu společnosti přizpůsobit se návštěvníkům CES.
Zážitek z jízdy působí komfortně a civilizovaně – jízda je plynulá, klimatizace i infotainment dostupné na dotykovém displeji. Zajímavostí je možnost konzumace nápojů včetně alkoholu během jízdy, což je ve Vegas takřka samozřejmost. Přesto však není vše ideální. ZOOX trpí drobným cukáním, patrně způsobeným konstrukcí a řízením všech čtyř kol. Chování v některých situacích působí zatím nepřirozeně, zejména při překážkách nebo nerovnostech, kde Tesla FSD působí vyspěleji.
Dalším limitem je nemožnost otevřít okno – v případě, že by vozidlo zastavilo policií, není možnost běžné interakce. Interiér navíc postrádá úložné prostory, což omezuje využití například pro cestující s kufry. Chytrým řešením ale zůstává provázanost uživatelských profilů, kdy si vozidlo pamatuje předvolby jako teplotu nebo oblíbenou hudbu, podobně jako Tesla.
Ve srovnání s konkurenčními službami jako Waymo nebo Tesla FSD má ZOOX několik zásadních odlišností. Waymo nabízí širší pokrytí, včetně například Austinu, a je integrováno do Uberu, což umožňuje širší dostupnost bez nutnosti mít specifickou aplikaci. Tesla naopak využívá běžně prodávané Modely Y, což jí umožňuje okamžitě škálovat službu, aniž by musela vyrábět speciální vozidla. ZOOX oproti tomu operuje s malým počtem (cca 50 ks) speciálně navržených aut, což dramaticky zvyšuje náklady a limituje dostupnost.
Rozdíl je patrný i ve stylu jízdy. Zatímco Tesla FSD nabízí různé profily, včetně „Mad Max“ módu pro agresivnější styl řízení, ZOOX působí velmi opatrně, až roboticky. To v reálném provozu vede k tomu, že jiní řidiči se nebojí vozidlu vjet do cesty, protože vědí, že robot zastaví. Výrazný vliv má také odlišný vizuální vzhled – ZOOX i Waymo jsou osazeny viditelnými senzory, což ostatním účastníkům provozu napovídá, že jde o autonomní vůz. Tesla naopak působí jako běžné vozidlo.
Velmi omezená zóna provozu a počet stanic činí ZOOX spíše technologickou ukázkou než plnohodnotným dopravním prostředkem. Pro běžného uživatele je zdlouhavé čekání na vozidlo (i přes hodinu během CES) demotivující, přestože jízdy jsou aktuálně zdarma. Tato bezplatnost je ale chytře zvolený marketingový tah, který pomáhá sbírat data a přitahovat pozornost.
Absence možnosti ovládat jízdu zcela samostatně (musí být přítomen telefon registrovaný k jízdě) je dalším limitem, který zhoršuje uživatelský zážitek. Tesla nebo Waymo již podobná omezení odbourala. ZOOX se navíc zatím nedokáže vypořádat se složitějšími dopravními situacemi – například při snaze zařadit se do rušného provozu působilo vozidlo nerozhodně a způsobovalo zdržení.
Přestože je ZOOX stále ve fázi testování, dosud nebyla zaznamenána žádná dopravní nehoda, což je v hustém provozu Las Vegas obdivuhodné. Na palubě je k dispozici bezpečnostní systém včetně tlačítka „emergency pull over“, které v případě nouze kontaktuje operátory nebo přivolá pomoc. To dává uživateli pocit bezpečí, i když auto nemá řidiče.
Na druhou stranu, komfort jízdy je nerovnoměrný – některá místa v kabině jsou přehřátá, ventilace není rovnoměrně rozvedená a sedačky, ač pohodlné, nejsou zcela ergonomické pro delší jízdy. Vozidlo rovněž nemá manuální možnosti otevření dveří nebo oken, což může v některých situacích působit nekomfortně nebo i problematicky.
ZOOX představuje ambiciózní krok směrem k autonomní budoucnosti. Přestože v současné podobě má ještě řadu nedostatků, jde o funkční technologii, která se reálně testuje v provozu. Hlavní výhodou je plná autonomie, absence řidiče a snaha o co nejvyšší uživatelský komfort. Slabinou zůstává vysoká výrobní cena, omezená dostupnost a nutnost dalšího softwarového ladění.
Tesla má výhodu v nižších nákladech díky použití sériově vyráběných modelů, zatímco Waymo boduje vyšší dostupností a integrací s Uberem. ZOOX naopak zaujme futuristickým designem a vyladěným interiérem. Je však otázkou, zda se mu podaří přejít z fáze technologického demonstrátoru do masově dostupného dopravního prostředku.
Ondřej Bačina během své návštěvy veletrhu CES v Las Vegas vyzkoušel autonomní vozidlo ZOOX a přináší jedinečný pohled na jeho výhody i slabiny. Přestože jde o působivý technologický počin s potenciálem změnit městskou dopravu, současná verze má stále mnoho omezení. Budoucnost je na dosah, ale vyžaduje čas a škálování. Pokud vás téma zaujalo, doporučujeme zhlédnout celé video ZDE nebo ZDE, ve kterém se Ondřej Bačina dělí o své osobní zkušenosti včetně záběrů z jízdy.
