SpaceX a Tesla zrychlují

SpaceX vydělává na AI

‍Nejvíc překvapila čísla SpaceX. Tržby podle prezentovaných výsledků meziročně vzrostly o 161 % a zisk o 300 %. Hlavním tahounem je segment superinteligence, tedy tržby z umělé inteligence. Ten meziročně narostl o 830 % a dosáhl zhruba 7,5 miliardy dolarů. Do tohoto čísla se počítá nejen Grok, ale hlavně pronájem kapacity datových center. AI byla dosud vnímána spíš jako černá díra na peníze. Investice jsou stále obrovské, ale segment už vydělává. Dlouhodobý plán, podle kterého měl cestu na Mars financovat Starlink, tak dostává druhý zdroj příjmů. Výhledově k němu může přibýt i pronájem kapacity satelitů dalším firmám, protože jen málokdo si může dovolit vlastní satelity vyrábět a vynášet.

‍

Starship poprvé vydělává

‍SpaceX letos provedlo 113 startů. Let 14 lodi Starship byl první misí, která generovala příjmy: úspěšně vynesl 26 satelitů Starlink. Zásadní je skoková změna kapacity. Jediný start Starship podle firmy dodá desetkrát větší downlinkovou kapacitu než start Falconu 9. Náklady na palivo jednoho letu podle výpočtu mluvčího vycházejí zhruba na 200 000 dolarů. Pokud bude raketa plně znovupoužitelná, zbytek nákladů bude podle něj zanedbatelný. Prodejní cenu letu odhaduje přibližně na 120 milionů dolarů a u Falconu zhruba na 80 milionů. Z toho plynou výjimečně vysoké marže, na které klasická konkurence jen těžko odpoví.

‍

Kyslík ze vzduchu

‍Při návštěvě Starbase si štáb všiml nové budovy u pláže. Jde o zařízení, které vyrábí kyslík ze vzduchu, tedy v podstatě jen za cenu elektřiny. Úspora jde podle mluvčího do milionů dolarů ročně. Vzduch ale obsahuje 21 % kyslíku, 79 % tvoří dusík a zbytek další plyny včetně argonu. Zařízení proto rozděluje vzduch na všechny složky. Argon se používá při sváření, kterého je při stavbě Starship potřeba obrovské množství. Využití najde i dusík. Firma tak šetří i tam, kde by to málokdo hledal. Podle plánu má navíc infrastruktura v Louisianě do roku 2029 zvládat až 1000 startů Starship ročně. Termín je podle mluvčího typicky optimistický, samotný směr ale považuje za jistý.

‍

Starlink a datová centra

‍Starlink má 13,6 milionu spotřebitelských předplatitelů, z toho 1,6 milionu nově přibylo. Síť zhruba 11 000 satelitů pokrývá 184 zemí a slouží i 3800 letadlům. Průměrný příjem na uživatele je 69 dolarů a provozní zisk segmentu vzrostl o 99 %. Firma navíc nakoupila frekvenční spektrum pro lepší průnik signálem do budov, což má pomoci hlavně ve městech. Na straně AI se výpočetní kapacita rozšířila na 1,7 GW, především díky Colossu 2. Do infrastruktury šlo 16,4 miliardy dolarů. Musk přirovnal trh výpočetního výkonu ke scénce Monty Pythonů z obchodu se sýry, kde nic nemají. Kapacitu nešlo sehnat, a tak SpaceX postavilo vlastní datová centra s raketovými inženýry. Do roku 2027 firma cílí na 500 miliard až bilion dolarů pravidelného ročního příjmu.

‍

Tesla a FSD

‍Tesla vykázala hrubou marži 19,6 %. Čistá marže je nižší kvůli obrovským investicím. Firma vyrobila 10 milionů vozů, což je historický milník. Provozní cash flow zůstává kladné, takže investice zatím drží pod cash flow a rezervy dál rostou. Nejsilnější zprávou je FSD Supervised. Míra přijetí v USA je 75 % a vedení na callu výslovně potvrdilo, že jde o platící zákazníky, ne o bezplatnou zkušební verzi. Lidé si navíc předplatné často aktivují ještě před koncem free trialu. Placené FSD tak už dnes přináší zhruba miliardu dolarů ročně. Podle Ashoka Elluswamyho řeší verze V15 hlavně mapové podklady. Ve V16 mají být mapy kompletně předělané s pomocí AI.

‍

Robotaxi v Austinu

‍Služba robotaxi v Austinu běží od září. Počet najetých mil bez dozoru meziročně vzrostl osminásobně a kumulativně už přesáhl 2 miliony mil. Provoz se postupně prodlužuje z původního rozmezí od 6 do půlnoci, podle mluvčího nově až do 2 ráno, a cílem je režim 24/7. To by byla výhoda, se kterou klasické taxi nemůže soutěžit. Tesla má naplánovanou cestu k provozním nákladům 30 centů na míli. Cybercab má podle firmy o 50 % méně součástek než standardní vozy. Těžkou nákladní dopravu představuje Semi s velkokapacitní výrobou v Nevadě, výhledově i pro Evropu. Mluvčí ale upozorňuje, že Cybercab funguje i bez Starlinku. Napojení na satelity je zajímavé, ale není nutné.

‍

Optimus se zpozdil

‍První kusy Optimusu v komerční kvalitě opouštějí velkokapacitní linku ve Fremontu. Náběh výroby je ale podle Muska složitý. Cílem je roční kapacita milion kusů. Externí zákazníci se dočkají až koncem roku 2027, což je proti původním slibům posun o 12 až 18 měsíců. Příčinou byl reset programu v červenci 2025, kdy Tesla rozjetý projekt zahodila a začala znovu s generací Gen 3. Robot je řádově složitější než auto. Auto jen zatáčí, zrychluje a brzdí a ničeho se nedotýká. Robot má tisíce mikropohybů a hlavně ruce, které musí jemně uchopit křehký předmět a přitom vydržet opotřebení. Učit se má pozorováním lidí, ve virtuálním prostředí a pak fyzicky v Optimus Akademii. Čip AI5 je podle Muska zásadní hlavně pro Optimus. Zatím ho budou zřejmě vyrábět Samsung a TSMC.

‍

Sloučit, nebo ne?

‍Energetika Tesly drží hrubou marži 33 % a první Megapacky už používají výhradně vlastní LFP články. Investice na rok 2026 kolem 20 miliard má Tesla financovat z provozního cash flow bez nových úvěrů. Spolupráce se SpaceX už dnes běží: Terafab, Megapacky pro datová centra, Starlink v Cybercabu. Logicky se proto nabízí otázka sloučení. Podle mluvčího dává smysl hlavně u Optimusu, který bez Groku zůstane „tupou ještěrkou”, a u energetiky. Rizika ale vidí vážná: obranný projekt Starshield versus provoz Tesly v Číně, antimonopolní prověrky a ochranu minoritních akcionářů. Pokud by SpaceX koupilo Teslu přibližně v poměru 60 : 40, akcie Tesly by se rozmělnily. Schůdnější mu připadá společný holding. Obě firmy podle Muska zřídily týmy, které možnost prověřují. Rozhodnutí odhaduje nejdřív za rok.

‍