Rekordní ztráta
Kvartál vypadá na první pohled rozporuplně. Tržby vyrostly téměř o sto procent, což je u firmy téhle velikosti mimořádné tempo. Zároveň ale skončilo hospodaření v čisté ztrátě zhruba půl miliardy dolarů. Kdo se dívá jen na spodní řádek výsledovky, odejde s dojmem, že se něco pokazilo. Nepokazilo. Ztráta není důsledkem slabé poptávky ani propadu marží, ale rozhodnutí utrácet. SpaceX je uprostřed nejagresivnější investiční fáze své historie a management to ani neskrývá. Otázka pro vás jako investora nebo pozorovatele proto nezní, proč firma prodělává, ale jestli se ty peníze vracejí. A na tu odpověď je potřeba se podívat hlouběji než na jedno číslo.
Vývoj jako motor
Klíčem je vývoj. Do R&D odchází zhruba 45 procent tržeb, což je hodnota, kterou v žádném zavedeném odvětví nenajdete. Rozpad podle divizí je ještě drsnější: raketová divize kolem Starshipu spotřebuje na vývoj přes 110 procent svých tržeb, divize AI zhruba 85 procent. Přeloženo do praxe — vývoj Starshipu sežere víc, než dokáže vydělat provozní Falcon. Představte si automobilku, které by vývoj jednoho modelu spolykal celý zisk zbytku firmy. Nepředstavitelné. U SpaceX to je záměr. Celkových 45 procent za firmu drží dolů právě Starlink, který má poměr vývoje k tržbám jen kolem sedmi procent a chová se už jako udržovací, výdělečný byznys.
Srovnání konkurence
Kontext dává srovnání s ostatními. Rocket Lab dává do vývoje zhruba 40 procent tržeb, tedy podobný podíl jako SpaceX celkem. V absolutních číslech je to ale asi 80 milionů dolarů proti třem a půl miliardám. Úplně jiná liga. Na opačném konci stojí Alphabet s patnácti procenty, jenže těch patnáct procent dělá kolem 18 miliard dolarů. Meta má 35 procent a zhruba 21 miliard. Z toho plyne jednoduchý závěr: procenta samotná neříkají nic. Poměr ukazuje fázi životního cyklu firmy, absolutní částka ukazuje reálnou palebnou sílu. SpaceX je unikátní kombinací obojího — vysoký poměr i vysoká absolutní částka najednou, což je pozice, kterou si může dovolit málokdo.
Návratnost pod rokem
Nejvíc rezonující výrok z callu přišel od finančního ředitele: návratnost nově nasazeného výpočetního kapitálu je kratší než rok. Zní to skvěle, jenže neřekl, co přesně se s čím poměřuje. Velmi pravděpodobně jde o návratnost samotných serverů, ne celého datového centra. Postavit halu, zasíťovat ji, vyřešit chlazení, klimatizaci a hlavně přívod elektřiny — to jsou náklady, které do téhle rovnice nejspíš nevstupují. Roli hraje i to, že se odpisy v očištěných ukazatelích ztrácejí, a přitom GPU stárnou brutálně rychle; po dvou letech je karta proti konkurenci prakticky odepsaná. Tvrzení tedy dost možná platí, ale jen pro marginální dokupy hardwaru, nikoliv pro kompletní výstavbu.
Matematika kapitálu
Druhá strana rovnice je capex zhruba 15,8 miliardy dolarů, tedy částka srovnatelná s Alphabetem. Zajímavá otázka zní, jaký obrat je potřeba, aby ho firma vůbec pokryla. Při luxusní sedmdesátiprocentní marži na službách by stačilo kolem 22 miliard tržeb — a i to je obrovské číslo. Při padesátiprocentní marži už to je zhruba 31 miliard. A pokud by firma zůstala na třiceti procentech, což by odpovídalo pokračující růstové fázi s dalšími investicemi, potřebovala by kolem 52 miliard. Jestli SpaceX na sedmdesátiprocentní marži v cloudu dosáhne, je zatím otevřená otázka. Právě tady se rozhoduje, jestli je současná ztráta investicí, nebo dírou.
Likvidita a rizika
Peněžní toky jsou zatím výrazně záporné. Proti příjmům řádově tří a půl miliardy stojí investice kolem 28,5 miliardy. Proč to zatím nebolí? Firma má po vstupu na burzu čistou hotovost kolem 60 miliard dolarů. Při současném tempu pálení to znamená přibližně rok a čtvrt provozu, než bude potřeba další kapitál. Není to krize, ale ani komfortní pozice. K tomu se přidává koncentrace zákazníků — dva největší tvoří 38 procent tržeb a mají ve smlouvách devadesátidenní výpovědní lhůtu. Vypadá to nebezpečně, ale v praxi si přestěhování běžícího datového centra za devadesát dní nikdo reálně nekoupí. Toho rizika bych se bál nejmíň.
Starship a štít
Ve vesmírném segmentu zaznělo, že Elon Musk považuje tepelný štít za vyřešený problém. Kritici to trhají, ale míjejí kontext — je vyřešený pro tuhle fázi produktu, ne pro provoz s lidmi na palubě. Rychlé obměny lodí zatím rozjeté nejsou. Reálným cílem je dostat se z letu jednou za půl roku na let jednou za měsíc, což by po letech testování byl obrovský posun. Nadcházející let má poprvé nést regulérní ostrý náklad a zároveň se pokusit o návrat se zachycením. Když obojí vyjde, začne se z Starshipu stávat opakovaně použitelný systém. Dlaždice budou padat a měnit se, podobně jako u raketoplánu. To provozu nebrání.
Uzavřený kruh
Celé to do sebe zapadá jako jeden systém tří noh. Starlink V3 má díky Starshipu řádově vyšší šířku pásma na satelit a Starship jich vynese zhruba desetkrát víc než Falcon 9. Vynásobte si to — dostanete stonásobné snížení nákladů na jednotku kapacity. To je matematika, které se běžný ISP ani mobilní operátor neubrání, protože ve vesmíru nepotřebujete stavební povolení ani kopat optiku. Stačí schválení provozu v dané zemi. V letectví má Starlink zatím jen desetiprocentní penetraci a cestující už si podle něj vybírají lety. K tomu AI trénovaná na pětadvaceti letech technických dat firmy, která má vyvíjet právě ty rakety. Kruh se uzavírá.
Jan Piechaczek
Šefredaktor
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.