Energetika není produkt na regále – její cena vzniká každou hodinu podle fyziky trhu.
Energetika je specifické odvětví, které se výrazně liší od běžných produktů. Jak v rozhovoru vysvětlují odborníci z praxe, elektřinu nelze jednoduše prodávat jako zboží v obchodě. Její výroba, distribuce i obchodování jsou pevně svázány s fyzikálními zákony a s okamžitou rovnováhou mezi výrobou a spotřebou. Pokud tato rovnováha není zachována, může dojít k destabilizaci celé soustavy.
Právě proto se v energetice vždy prosadí pouze taková řešení, která respektují fyzikální realitu. Projekty nebo obchodní modely, které ji ignorují, mohou krátkodobě fungovat, ale z dlouhodobého hlediska nepřežijí. Tento princip se podle zkušených traderů potvrzuje už více než dvacet let praxe v energetickém obchodování.
Velkým zlomem pro evropskou i českou energetiku byla liberalizace trhu v 90. letech. Do té doby fungoval systém jako přirozený monopol – jeden podnik zajišťoval výrobu, přenos i distribuci elektřiny. Liberalizace tyto oblasti oddělila a otevřela prostor pro konkurenci zejména v oblasti obchodování a služeb zákazníkům.
Smyslem tohoto kroku bylo zvýšit efektivitu. Výrobci měli soutěžit mezi sebou, dodavatelé měli přicházet s lepšími službami a zákazníci získali možnost volby. Na rozdíl od dřívějšího modelu, kdy se cena elektřiny odvozovala čistě z nákladů, začala vznikat na trhu prostřednictvím nabídky a poptávky.
Ještě před dvaceti lety vypadal energetický trading úplně jinak než dnes. Obchodníků bylo jen několik a denní trh se často řešil jednoduše telefonátem mezi jednotlivými hráči. Elektrická soustava byla přehlednější a reakční časy byly výrazně delší.
Dnešní situace je diametrálně odlišná. Obchody se realizují elektronicky a ceny se mění v řádu sekund. Díky výpočetní technice je možné sledovat výrobu i spotřebu téměř v reálném čase a reagovat na změny velmi rychle. Bez moderního IT by dnešní energetika, zejména s velkým podílem obnovitelných zdrojů, vůbec nemohla fungovat.
Základním pilířem dnešního systému je spotový trh, kde se elektřina obchoduje s krátkodobou dodávkou – typicky na další den. Právě zde vzniká takzvaná referenční cena, která odráží skutečnou situaci v energetické soustavě.
Všechny další produkty, například dlouhodobé fixace nebo finanční deriváty, se od této ceny odvíjejí. Budoucí kontrakty navíc obsahují určitou přirážku za nejistotu. Historická data přitom ukazují, že tato „pojistka“ se dlouhodobě pohybuje přibližně mezi čtyřmi až pěti procenty.
Energetický trh není jen matematika a fyzika, ale také psychologie. Typickým příkladem je situace z roku 2018, kdy v Evropě několik měsíců téměř nefoukal vítr. Produkce větrných elektráren byla výrazně nižší než obvykle a ceny elektřiny začaly růst.
Zajímavé bylo, že zdražovaly i kontrakty na další roky, přestože bylo zřejmé, že bezvětří nemůže trvat věčně. Jakmile se vítr vrátil, ceny budoucích kontraktů opět rychle klesly. Tento příklad dobře ukazuje, jak silně mohou tržní očekávání ovlivnit cenu energie.
Dříve byly domácnosti v energetickém systému pasivním prvkem – pouze odebíraly elektřinu. S nástupem chytrých technologií se však jejich role začíná měnit. Díky chytrým elektroměrům, automatizaci a predikčním algoritmům lze spotřebu částečně přizpůsobovat aktuální situaci na trhu.
Typickým příkladem je ohřev vody v bojleru. Pokud domácnost využije nejlevnější hodiny dne, může podle analýz snížit náklady na ohřev vody až o desítky procent. Takové drobné změny v chování spotřebitelů mohou zároveň pomoci stabilizovat celou energetickou soustavu.
Velkou roli začínají hrát také bateriová úložiště a domácí fotovoltaiky. Ty umožňují ukládat energii v době, kdy je levná nebo je jí na trhu přebytek, a využít ji později. Podobný princip dnes využívají i velcí hráči v energetice.
Rostoucí volatilita cen – tedy jejich výrazné kolísání během dne – vytváří nové obchodní příležitosti. Moderní energetický systém tak postupně přechází od modelu „výroba následuje spotřebu“ k modelu, kde se část spotřeby přizpůsobuje výrobě.
Nové obchodní modely se snaží přiblížit zákazníkům reálnou cenu energie bez spekulativních přirážek. Myšlenka je jednoduchá: zákazník nakupuje elektřinu za aktuální tržní cenu a dodavatel si účtuje pouze transparentní poplatek za službu.
Podle odborníků je tento přístup blíže skutečné ekonomice energetiky. Pokud se spotřebitelé naučí reagovat na ceny a využívat moderní technologie, mohou nejen ušetřit, ale také přispět k efektivnějšímu fungování celé elektrizační soustavy.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
