Nejnovější trendy z oblasti elektromobility, baterií a digitálních technologií ukazují, že budoucnost mobility bude rychlejší, chytřejší a plně propojená.
Startup Kosmera je sice na trhu teprve krátce, přesto už nyní míří mezi elitu vysoce výkonných elektromobilů. Společnost byla založena před přibližně rokem a své hlavní sídlo má v Číně, nicméně od počátku deklaruje globální ambice. Výrobu plánuje rozjet v Německu a paralelně také na Blízkém východě, přičemž cílovými trhy mají být Evropa, USA i další regiony. Tento přístup je poměrně netradiční – většina čínských značek nejprve dominuje domácímu trhu a teprve následně expanduje. Kosmera však chce od začátku budovat mezinárodní image prémiové technologické značky.
Prvním modelem má být čtyřdveřový čtyřmístný sportovní vůz, který bude konkurovat například Porsche Taycan. Automobilka se však netají ještě ambicióznějšími plány: ve vývoji je také dvoudveřové dvoumístné hyperauto, jehož cílem je posunout hranice maximální rychlosti až za hranici 500 km/h. Nejde přitom jen o samotnou rychlost, ale o demonstraci technologických schopností a inženýrské odvahy.
Technické parametry připravovaných vozů působí mimořádně sebevědomě. Každé kolo má pohánět samostatný elektromotor, což dohromady přináší výkon přes 2 000 koní. Zrychlení z 0 na 100 km/h se má pohybovat kolem 2,2 sekundy a sprint z 0 na 300 km/h pod hranicí deseti sekund. Maximální rychlost plánovaných modelů má dosahovat přibližně 400 km/h, u hyperauta ještě výrazně více.
Bateriový systém má disponovat kapacitou 120 kWh a zajistit dojezd minimálně 500 kilometrů. Samozřejmostí je 800V architektura s výhledem až k 1 200 voltům, což umožní extrémně rychlé nabíjení – cílem je doplnění energie během zhruba deseti minut. Automobilka zároveň spolupracuje s různými dodavateli a finální výběr technologických partnerů stále probíhá, což naznačuje, že vývoj je v plném proudu.
Kosmera se však nechce profilovat pouze jako výrobce rychlých aut. Sama sebe označuje za technologickou společnost, která využívá umělou inteligenci, pokročilé výpočetní systémy a moderní softwarové metodiky. Jedním z klíčových pilířů je propojení digitálního světa s realitou prostřednictvím rozšířené reality.
Řidič má používat speciální AR brýle, které do jeho zorného pole promítají ideální jízdní stopu, body brzdění i optimální akceleraci. Součástí systému je takzvaný AI coach – virtuální trenér, který pomáhá zvládnout extrémní výkon vozu bezpečně a efektivně. Technologie má umožnit i méně zkušeným řidičům využít potenciál vozu na závodním okruhu bez nutnosti profesionálního tréninku.
Trend proměny automobilu v digitální platformu byl patrný i u dalších značek. BMW ve spolupráci se švýcarskou firmou N-Dream integrovalo do svých vozů platformu AirConsole, která umožňuje hraní her přímo na palubním displeji. Mobilní telefon zde slouží jako ovladač a hráči se připojují pomocí QR kódu. Tento koncept dává smysl zejména v elektromobilech během nabíjení, kdy mohou cestující efektivně využít čas.
Sony Honda Mobility jde ještě dál se svým modelem AFEELA ONE. Ten nabízí panoramatické obrazovky napříč palubní deskou, 28 reproduktorů pro plně pohlcující zvuk a pokročilého konverzačního AI agenta využívajícího technologii Microsoft Azure OpenAI. Vozidlo má být nejen dopravním prostředkem, ale kreativním zábavním prostorem, kde lze streamovat obsah, hrát hry nebo komunikovat s inteligentním asistentem přirozeným jazykem.
Elektrifikace se neomezuje jen na osobní automobily. Společnost Oshkosh představila letištní hasičské vozidlo Striker Volterra v šestikolové konfiguraci. Tento speciál dokáže až 80–90 % běžného provozu absolvovat čistě na elektřinu, přičemž spalovací motor funguje jako záložní zdroj energie v kritických situacích.
Vozidlo o hmotnosti až 93 000 liber je schopno převážet tisíce galonů vody a pěny a zároveň dosahovat vysoké mobility i v terénu. Elektrifikace přináší až 80% snížení emisí během typického provozního cyklu a nižší nároky na údržbu díky rekuperačnímu brzdění a kratší době chodu spalovacího motoru.
Jedním z nejzásadnějších oznámení byla prezentace solid-state baterie evropské společnosti Donut Lab. Ta deklaruje energetickou hustotu 400 Wh/kg, rychlé nabíjení během pěti minut a stabilní provoz v extrémních teplotách od −30 °C až po více než 100 °C. Baterie je již připravena pro sériovou výrobu a první aplikací bude elektrický motocykl Verge TS Pro.
Společnost plánuje postupně navyšovat výrobní kapacitu z jedné gigawatthodiny ročně až na desetinásobek. Pokud se tyto parametry potvrdí v dlouhodobém provozu, může jít o zásadní průlom, který urychlí přechod k výkonnějším a lehčím elektrickým vozidlům.
Další technologickou hranici posouvá společnost Amprius, která představila články s energetickou hustotou až 520 Wh/kg. Klíčem je využití pokročilých křemíkových anod, které umožňují výrazně zvýšit kapacitu při zachování vysokého výkonu. Tyto články nacházejí uplatnění především v dronech, robotice a dalších aplikacích, kde je zásadní poměr hmotnosti a výkonu.
I když životnost cyklů může být u extrémně výkonných variant nižší, pro specifické aplikace je tento kompromis akceptovatelný. Vývoj v této oblasti naznačuje, že hranice 500 Wh/kg už není jen teoretickou metou, ale prakticky dosažitelným standardem.
Zajímavým doplňkem byly lehké a flexibilní solární panely určené pro kempování, off-road vozidla nebo napájení zařízení typu Starlink. Panely o výkonu 60 až 400 W lze snadno přenášet a kombinovat s externími bateriemi, čímž vzniká mobilní energetická stanice využitelná prakticky kdekoliv.
Tato řešení sice nenahradí klasické nabíjecí stanice, ale mohou významně přispět k energetické soběstačnosti při cestování mimo infrastrukturu. V kombinaci s elektromobily typu pick-up či obytnými vozy otevírají nové možnosti nezávislého provozu.
Silným tématem byla také autonomní mobilita. Systémy využívající desítky senzorů, vysoký výpočetní výkon v řádu stovek TOPS a pokročilé AI plánovače slibují plynulejší a bezpečnější jízdu. Vozidla dokážou v reálném čase analyzovat okolí, optimalizovat trajektorii a poskytovat řidiči intuitivní vizuální informace o situaci na silnici.
Postupný přechod od asistovaných systémů k vyšším úrovním autonomie zásadně změní roli řidiče. Automobil se stane spíše inteligentním partnerem než pouhým nástrojem řízení, což má dopad nejen na bezpečnost, ale i na celkový uživatelský zážitek.
Všechny představené technologie spojuje jeden společný jmenovatel: automobil přestává být izolovaným strojem a stává se součástí širšího digitálního a energetického ekosystému. Výkon přes 2 000 koní, baterie s hustotou přes 500 Wh/kg, solid-state články, umělá inteligence i solární energie – to vše dohromady vytváří nový standard mobility.
Budoucnost dopravy tak nebude definována pouze rychlostí nebo dojezdem, ale schopností propojit hardware, software a energetiku do jednoho funkčního celku. Technologická revoluce v oblasti mobility je v plném proudu – a tempo jejího vývoje naznačuje, že to nejzajímavější nás teprve čeká. Pokud se chcete dozvědět všechny detaily, tak sleduje video ZDE nebo ZDE.
