Z veletrhu CES 2026 přichází jasný signál: elektromobilita, umělá inteligence a konektivita zásadně proměňují i svět luxusních lodí.
Veletrh CES 2026 v Las Vegas opět potvrdil, že technologické inovace již dávno nepatří pouze automobilům či spotřební elektronice. Významný posun nyní sledujeme také v oblasti motorových člunů a jachet, kde se do popředí dostává elektrifikace, autonomní řízení a pokročilá konektivita. Tradiční výrobci i technologické startupy představují řešení, která ještě před několika lety působila jako vzdálená budoucnost.
Zásadní roli zde hraje kombinace elektromobility, umělé inteligence a digitální infrastruktury. Lodě se postupně mění z hlučných, čistě mechanických strojů na sofistikované digitální platformy s vlastním „mozkem“, schopné samostatného manévrování, vzdálených aktualizací softwaru i nepřetržitého připojení k internetu prostřednictvím satelitních sítí, jako je Starlink.
Společnost Brunswick, často označovaná za „Mercedes mezi motorovými čluny“, představila koncept ACES – tedy Autonomous, Connected, Electrified, Shared. Tento přístup ukazuje, jak komplexně lze k modernizaci lodní dopravy přistupovat. Autonomní systémy umožňují například automatické parkování v přístavu, kdy kapitán pouze zvolí cílové místo na displeji a loď se za pomoci kamer a senzorů sama precizně navede do doku.
Velkou roli hraje také konektivita. Díky integraci IoT prvků a možnosti připojení ke Starlinku se loď stává plnohodnotným pracovním i obytným prostorem. Videokonference, streamování i vzdálený dohled nad systémem plavidla jsou samozřejmostí. Digitální kokpit – tzv. „digital helm“ – zobrazuje navigaci, potenciální rizika i detailní provozní data v reálném čase.
Elektrifikace zde má podobu hybridního řešení Phantom ePower. Baterie primárně napájí palubní systémy, čímž eliminuje nutnost provozu hlučného generátoru. Některé modely umožňují i čistě elektrické manévrování v přístavu, což výrazně snižuje hluk, emise i spotřebu paliva. Přidanou hodnotou je i palubní AI asistent „Misty“, kterého lze hlasem vyzvat k nastavení funkcí, kontrole počasí nebo monitoringu okolí lodi.
Vedle zavedených značek zaujaly i progresivní startupy zaměřené na plně elektrické čluny. Zásadní inovací je využití baterií jako konstrukční i stabilizační součásti plavidla. Tradičně se pro snížení těžiště používá olovo či jiná pasivní zátěž. Moderní elektrické lodě však umisťují bateriové moduly do podlahy trupu, čímž plní dvojí funkci – stabilizují loď a zároveň ukládají energii pro pohon i palubní systémy.
Například jeden z představených modelů pracuje s baterií o kapacitě až 300 kWh, jiný dokonce přesahuje 400 kWh. Díky okamžitému nástupu točivého momentu elektromotoru a absenci převodovky je zajištěna vysoká efektivita i plynulost jízdy. Některé konstrukce využívají hliníkový trup sloužící zároveň k efektivnímu odvádění tepla z baterií, jiné sází na kompozitní materiály, například sklolaminát.
Z technologického hlediska zaujme i sofistikovaný software pro řízení jízdních vlastností. Systémy s několika nezávislými klapkami optimalizují náklon, tvar vlny pro vodní sporty i stabilitu při vysokých rychlostech. Nechybí 360° manévrování pomocí příďových a záďových trysek, navigace podle waypointů ani bezdrátové aktualizace firmwaru. Lodě se tak postupně přibližují filozofii známé z elektromobilů – hardware je jen základ, skutečná hodnota spočívá v softwaru.
Jedním z nejvýraznějších argumentů ve prospěch elektrických člunů je ekonomika provozu. Denní náklady na palivo u výkonných spalovacích lodí se mohou pohybovat v řádu desítek tisíc korun. Navíc je nutné počítat s čekáním u jediné čerpací stanice v maríně, zejména během víkendové špičky. Oproti tomu elektrický člun lze po návratu jednoduše připojit k zásuvce v doku a přes noc dobít.
Další výhodou je tichý provoz bez emisí a bez rizika úniku výfukových plynů. Odpadá výměna oleje i složité chlazení mořskou vodou, které může způsobovat korozi. Elektrické lodě nabízejí komfortní provoz klimatizace, lednice či audiosystému i při kotvení mimo přístav – a to bez hlučného generátoru. Posádka tak může skutečně vnímat okolní přírodu, včetně jemných zvuků vody pod trupem, které by u spalovacího motoru zanikly.
Velmi zajímavým aspektem nové generace elektrických lodí je práce s materiály a celkovou architekturou plavidla. Některé projekty využívají odlévaný hliník, který zajišťuje vysokou pevnost při relativně nízké hmotnosti a zároveň pomáhá s tepelným managementem bateriového systému. Hliníkový trup může fungovat jako pasivní chladič, což snižuje potřebu složitých a poruchových chladicích okruhů využívajících mořskou vodu.
Jiné značky naopak volí kompozitní materiály, zejména sklolaminát, který umožňuje větší variabilitu tvarů a optimalizaci hydrodynamiky. Rozdílné konstrukční přístupy tak vytvářejí přímou konkurenci nejen v oblasti výkonu a dojezdu, ale i v otázce životnosti, servisních nákladů a výrobní škálovatelnosti. Právě zde se ukazuje, že lodní průmysl stojí na prahu podobné transformace, jakou v poslední dekádě prošel automobilový sektor.
CES 2026 ukázal, že lodní průmysl vstupuje do éry digitalizace, elektrifikace a umělé inteligence podobně dynamicky jako automobilový sektor. Hybridní řešení, plně elektrické startupy i pokročilé autonomní systémy dokazují, že budoucnost na vodě bude tišší, čistší a technologicky vyspělejší. Přestože energetická hustota baterií zatím zcela nenahrazuje spalovací motory ve všech scénářích, přínosy v oblasti komfortu, provozních nákladů i uživatelského zážitku jsou zřejmé. Pokud vás toto téma zaujalo, doporučujeme zhlédnout video Ondřeje Bačiny přímo z CES 2026, kde najdete další podrobnosti i praktické ukázky těchto fascinujících technologií.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
