Tesla Model S 90D s nájezdem 370 tisíc kilometrů ukazuje, jak vypadá dlouhodobé vlastnictví elektromobilu v praxi a kolik skutečně stojí jeho provoz.
Po téměř pěti letech nastal pro Ondřeje Bačinu čas rozloučit se s vozem, který se stal nedílnou součástí jeho tvorby i každodenního života. Tesla Model S 90D z roku 2016, poprvé registrovaná v roce 2017, najela během jeho vlastnictví přes 200 tisíc kilometrů a celkový nájezd se zastavil na hodnotě 370 tisíc kilometrů. Tak vysoký nájezd poskytuje jedinečnou příležitost zhodnotit skutečnou životnost elektromobilu mimo laboratorní podmínky a marketingové materiály výrobců.
Při výběru vozu hrálo zásadní roli několik faktorů. Jedním z nich byl vzduchový podvozek, který řešil problémy s nízkou světlou výškou předchozí Tesly. Dalším důležitým argumentem byla větší baterie a s ní spojený delší dojezd. Významnou výhodou bylo také bezplatné nabíjení na síti Supercharger, které dnes představuje stále vzácnější benefit. V kombinaci s hardwarem Autopilotu druhé generace vznikl vůz, který měl i po několika letech stále velký potenciál pro další modernizace.
Jednou z věcí, která na Teslách dlouhodobě překvapuje, je jejich schopnost stárnout s minimálními známkami opotřebení. Přestože tento konkrétní vůz absolvoval stovky tisíc kilometrů, stav interiéru tomu příliš neodpovídá. Sedadla, palubní deska i většina ovládacích prvků si zachovaly velmi dobrý vzhled. Podle Ondřeje Bačiny je právě odolnost interiéru jednou z vlastností, která bývá u Tesel často podceňována.
Během vlastnictví prošel vůz několika zajímavými upgrady. Mezi nejvýznamnější patřila instalace novějšího hardwaru Autopilotu a výkonnějšího infotainmentu. Přestože šlo o investici v řádu desítek tisíc korun, přinesla výrazné zrychlení systému a přístup k novým funkcím. Další zajímavostí byla dodatečná instalace HEPA filtru, kterou Tesla umožnila i u vozů, které tuto výbavu původně neměly.
Model S patří mezi nejdéle vyráběné automobilové designy moderní éry. Přesto ani po letech nepůsobí zastarale. Elegantní silueta, nízká stavba karoserie a charakteristické proporce z něj podle mnoha fanoušků dělají nejhezčí Teslu vůbec. Právě vzhled byl jedním z důvodů, proč si vůz dokázal udržet své kouzlo i po několika stovkách tisíc kilometrů.
Během dlouhodobého používání se naplno ukázaly hlavní přednosti vozu. Velký zavazadlový prostor, pohodlné cestování na dlouhé vzdálenosti a pokročilé asistenční systémy výrazně usnadňovaly každodenní provoz. Vzduchový podvozek navíc umožňoval pohodlně překonávat překážky, které by u nižších modelů představovaly problém. Pozitivně byla hodnocena také přístrojová kaplička před řidičem, která nabízí přehledné zobrazení navigace.
Ani dlouhodobě oblíbený vůz však není bez chyb. Starší generace Modelu S vykazuje vyšší spotřebu energie než současné Tesly a v zimních měsících je rozdíl ještě výraznější. Kvůli absenci tepelného čerpadla stoupá spotřeba a prodlužují se také zastávky při rychlonabíjení. Některé připomínky směřovaly rovněž ke klimatizaci nebo staršímu systému odemykání pomocí fyzického klíče.
Zajímavé je, že až do hranice přibližně 300 tisíc kilometrů vůz nevyžadoval téměř žádné zásadní zásahy. Mezi první větší opravy patřila výměna kabeláže parkovacích senzorů, kterou způsobilo zatékání vody do přední části vozu. Následovala výměna zadního světla a později také brzdového systému. Přestože se jednalo o opravy za tisíce až desetitisíce korun, jejich rozsah nebyl vzhledem k nájezdu nijak dramatický.
Nejdražší kapitolou se stal podvozek. Kompletní výměna hlavních komponent vzduchového odpružení představuje investici kolem 150 tisíc korun. Tento servisní zásah patří mezi položky, se kterými by měl každý zájemce o starší Model S počítat. Právě podvozek se ukázal jako součást s nejvýraznějším dopadem na dlouhodobé náklady vlastnictví.
Překvapivě nejméně problémů přinesla trakční baterie. Při koupi vozu činila její degradace přibližně 11 procent a po dalších 200 tisících kilometrech vzrostla pouze na necelých 14 procent. Tak malý pokles kapacity během tak vysokého nájezdu potvrzuje, že bateriové systémy starších Tesel patří mezi mimořádně odolné komponenty. Právě životnost baterie je přitom často největší obavou lidí zvažujících nákup ojetého elektromobilu.
Velkou roli v ekonomice provozu sehrál bezplatný Supercharging. Díky možnosti využívat rychlonabíjecí síť bez dalších poplatků byly provozní náklady výrazně nižší než u srovnatelného dieselového vozu. Přestože se ani s bezplatným nabíjením nepodařilo pokrýt veškerou spotřebu energií, úspora dosáhla za 200 tisíc kilometrů velmi významné částky, která prakticky kompenzovala většinu servisních výdajů.
Zkušenosti Ondřeje Bačiny ukazují, že starší Tesla Model S může být i dnes velmi zajímavou volbou. Potenciální majitel však musí počítat s tím, že některé opravy odpovídají původní ceně luxusního vozu a nejsou levné. Největší smysl dává takový automobil řidičům s vysokými ročními nájezdy, kteří dokážou využít výhody levného nebo bezplatného nabíjení a zároveň mají dostatečnou rezervu na případný servis. Právě kombinace nízkých provozních nákladů a stále velmi moderního jízdního projevu dělá z Modelu S i po letech mimořádně zajímavý elektromobil.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
