Ve stínu návratu Donalda Trumpa do vysoké politiky se výrazně mění vztahy mezi Spojenými státy a zbytkem světa.
Obnovené ambice Donalda Trumpa znovu otřásají mezinárodními vztahy. Jeho snahy o posílení americké soběstačnosti narážejí na realitu globalizovaného světa a zároveň prohlubují propast mezi Spojenými státy a jejich tradičními spojenci. Evropské země, včetně Česka, si začínají uvědomovat, že se již nemohou plně spoléhat na dříve neochvějné partnerství s USA.
Evropa se tak pod tlakem měnících se podmínek vydává na cestu strategické autonomie. Výsledkem je mimo jiné masivní zbrojní investice ve výši 800 miliard eur, trojnásobek amerického obranného rozpočtu. Zároveň roste ochota hledat nové spojence – například v Číně, jejíž rostoucí ekonomický a technologický vliv může přitahovat státy, které ztrácejí důvěru v USA.
Elon Musk, donedávna považovaný za ikonu technologického pokroku a liberálního optimismu, se v očích mnoha lidí proměnil v symbol kontroverze a nečitelného vlivu. Jeho angažmá v Trumpově administrativě a způsob, jakým využívá své podniky jako Starlink nebo SpaceX k politickým účelům, vyvolávají obavy nejen mezi investory, ale i mezi evropskými státníky.
Starlink, který mohl být páteří globálního internetu, se kvůli nejasným pravidlům a výpadkům důvěry stává problematickým. Potenciální závislost států na infrastruktuře ovládané soukromým americkým podnikatelem je vnímaná jako bezpečnostní riziko. Evropa i další části světa si tak dvakrát rozmyslí, zda stavět kritické služby na nestabilních základech ovládaných Muskem.
Muskovo chování navíc poškozuje i značku Tesla. Dříve vnímaná jako symbol udržitelnosti a pokroku, dnes čelí „brand damage“ odhadem až 20 %, protože Muskovo veřejné vystupování odrazuje zákazníky i partnery. Jeho toxická komunikace a konflikt s evropskými představiteli ukazují, že technologický vizionář není nutně ideálním lídrem ve světě geopolitických otřesů.
Trumpovo přesvědčení, že je možné vrátit výrobu do Spojených států, naráží na limity současného světa. Ekonomický nacionalismus, stavění továren na domácí půdě a omezení migrace jsou koncepty, které zní dobře na mítincích, ale v praxi selhávají. Chybějící pracovní síla, složitost moderní výroby a vysoké mzdové náklady znemožňují realizaci tohoto plánu bez hlubokých kompromisů.
USA postrádají dostatek kvalifikovaných pracovníků pro náročné výrobní obory. Výcvik nové generace odborníků trvá roky, přičemž trh mezitím trpí nedostatkem produktů, inflací a zvyšujícími se cenami. I když by továrny vznikly, byly by z většiny robotizované, což zmaří sliby o vytváření pracovních míst.
Z ekonomického hlediska tak Trumpova politika vede ke zvýšení výrobních nákladů, dalšímu zadlužování a poklesu konkurenceschopnosti. Jeho vize silné národní ekonomiky připomíná spíše svět počátku 20. století než digitální realitu dneška.
Politická nestabilita a ztráta důvěry ve spojenectví vedou k militarizaci. Evropa, probuzená válkou na Ukrajině a nejistotou americké podpory, investuje masivně do obrany. Místo kolektivní bezpečnosti však nastává éra jednotlivých zájmů, kde si každý stát buduje vlastní obranné kapacity.
Tento vývoj však může mít i nebezpečné důsledky. Jak historie ukazuje, zbrojení často vede k dalším konfliktům. Hrozí, že státy začnou vyvíjet nejen konvenční, ale i jaderné či chemické zbraně. Namísto míru vzniká atmosféra strachu a soupeření.
Situace připomíná tzv. „perfect storm“ – souhru krizí, která destabilizuje globální řád. Pokud Amerika dál ztrácí důvěru, a zároveň tlačí spojence do kouta, může dojít ke skutečné transformaci geopolitického uspořádání. Svět bez stabilní Ameriky je svět mnohem nebezpečnější.
Zatímco Amerika se obrací dovnitř, Čína a Indie upevňují své postavení. Čína již dnes disponuje kupní silou, která překonává USA, a její střední třída je stále silnější. Nacionalistické tendence a technologická soběstačnost jí umožňují být stále méně závislá na Západu.
Mnoho zemí včetně evropských partnerů již spolupracuje s Čínou na strategických technologiích. Například Polsko využívá čínské optické vojenské systémy. Spojenectví, která dříve byla doménou USA, se postupně mění. Pokud Evropa ztratí důvěru v Ameriku, může hledat nové partnery právě v Asii.
Indie, jako další miliardová ekonomika, představuje možný protipól Číny, s nímž by Amerika mohla budovat strategické partnerství. Místo toho však Trumpova administrativa přehlíží tento potenciál a zůstává zaměřena na konfliktní politiku s Čínou i Ruskem. Výsledkem je ztráta vlivu a oslabení pozice USA v novém multipolárním světě.
Současné geopolitické napětí ukazuje, že americký unilateralismus a ekonomický nacionalismus naráží na limity propojeného světa. Krize důvěry, způsobená politikou Donalda Trumpa a chaotickým chováním Elona Muska, má dalekosáhlé důsledky pro vztahy se spojenci, pro technologický sektor i pro rovnováhu sil. Pokud vás toto téma zaujalo, podívejte se na celé video ZDE nebo ZDE, kde zazní další hluboké postřehy o tom, kam směřuje dnešní svět.
