Americký i čínský trh s elektromobily zažívají dramatické otřesy – politické změny, poklesy poptávky i zpřísnění podmínek mění pravidla hry.
Světová elektromobilita se dostává do nečekaně turbulentního období. Spojené státy i Čína, dvě největší ekonomiky světa, čelí zásadním výzvám v oblasti přechodu na bezemisní dopravu. Spojené státy se potýkají s politickou nestabilitou a rušením podpůrných programů, zatímco v Číně trh zaplavila nadprodukce a cenová válka. Tyto události se odehrávají na pozadí globálního zpomalení poptávky po elektromobilech a přenastavení investičních plánů.
Americká strategie postavená na zákonu IRA (Inflation Reduction Act), která měla přilákat investice do domácí výroby a bateriových linek, byla silně narušena hrozícím návratem Donalda Trumpa k moci. V Číně zase vyprchává efekt masivních státních dotací, což odhaluje strukturální slabiny trhu. Výsledkem je pokles prodejů, přehodnocování strategií automobilek a výrazné ekonomické ztráty.
Spojené státy zažívají zásadní zlom. Masivní investice do elektromobility, podpořené demokratickou vládou a zákonem IRA, slibovaly silný rozvoj výroby elektromobilů a baterií přímo na území USA. Jenže očekávaný stabilní vývoj narušila politická nestabilita – hrozba návratu Donalda Trumpa s sebou nese zrušení klíčových pobídek a návrat k ochraně ropného průmyslu. Výsledkem je dramatický propad investic a odpisy ve výši desítek miliard dolarů.
Mezi nejpostiženějšími výrobci je například Ford, který ruší výrobu elektrického modelu F-150 Lightning a přestavuje továrny zpět na výrobu spalovacích motorů. Nestabilita a změna pravidel v průběhu „hry“ způsobují, že automobilky ztrácí důvěru a přesouvají své strategie. Investice do továren se stávají tzv. „stranded capital“, tedy kapitálem bez využití.
Dalším klíčovým problémem je infrastruktura – mnoho Američanů stále nabíjí výhradně na veřejných nabíječkách, protože v nájmu nemají možnost domácího dobíjení. A právě investice do nabíjecí infrastruktury Trumpova administrativa plánuje rovněž omezit. To vytváří začarovaný kruh, kdy slabá infrastruktura dále brzdí růst podílu elektromobilů.
Zatímco projekce počítaly s 50% podílem elektromobilů do roku 2030, aktuální odhady hovoří o pouhých 17 %. Přitom ve čtvrtém kvartále 2025 dosáhly nové registrace elektromobilů 12 %, což znamená, že by v příštích letech muselo dojít k téměř úplnému zastavení růstu.
Mimo jiné došlo i k dramatickému zpomalení v tzv. EV Battery Belt – pásu států jako Georgia či Tennessee, kde měly vzniknout stěžejní závody na baterie. Většina z těchto oblastí je paradoxně republikánská, což znamená, že právě republikáni nyní ničí investice ve vlastních okrscích.
Jediným segmentem, který aktuálně vykazuje růst, jsou hybridy. Toyota, kritizovaná v minulosti za nedostatek čistě elektrických modelů, nyní sklízí úspěchy díky široké nabídce hybridních vozů. Podobně reaguje i Hyundai, který přehodnocuje své původní plány na 100% elektrifikaci a přesouvá investice zpět do hybridních pohonů.
Ani čínský trh, doposud vnímaný jako motor globální elektromobility, není imunní vůči problémům. V lednu 2026 došlo k meziměsíčnímu propadu domácích prodejů elektromobilů o 42 %, což je na trhu, který ještě donedávna rostl dvouciferným tempem, šokující vývoj.
Na trhu operuje 129 značek, přičemž se očekává, že do roku 2030 přežije pouze 15 až 19 z nich. Nadměrná státní podpora vytvořila bublinu, kdy lokální vlády udržovaly při životě ztrátové firmy, aby neohrozily pracovní místa. Výsledkem je chaos, přetlak nabídky a neudržitelná cenová válka.
Například BYD, největší domácí výrobce, hlásí meziroční pokles prodejů o 30 %, přičemž jeho tržní hodnota se propadla o 60 miliard dolarů. Klesají i prodeje hybridních modelů, na které BYD masivně sázel. Výrobci reagují cenovým podbízením, některé modely se prodávají o 30–40 % pod běžnou cenou.
Aby si automobilky vylepšily statistiky, dochází ke zkreslování dat – vozy se registrují jako ojeté s nulovým nájezdem, což nafukuje čísla a zároveň komplikuje právní postavení zákazníků ohledně záruky.
Vývoz se tak stává klíčovým nástrojem přežití. V roce 2025 Čína exportovala přes 3,4 milionu elektromobilů, zejména na rozvojové trhy jako Latinská Amerika, Střední východ či Afrika. Evropa však zůstává cílem číslo jedna, a proto BYD buduje továrnu v Maďarsku, aby obešel cla a mohl se prosadit v EU.
Zatímco USA uvalily na čínské vozy 100% clo, EU postupně zpřísňuje své bariéry – aktuálně se pohybují mezi 17 až 39 %. Přesto se čínské značky v Evropě prosazují – například MG prodalo více vozů než Fiat, prodeje BYD ve Velké Británii vzrostly o 880 %.
Jedním z hlavních důvodů propadů prodejů je vyčerpání vládních pobídek, které přirozeně vedly k předčasným nákupům. Zákazníci urychlili svá rozhodnutí, aby stihli čerpat výhody, čímž vytvořili dočasný boom následovaný prudkým propadem. Tento jev je patrný jak v Německu, tak v Číně, kde skončily agresivní nákupní podpory a byla zavedena 5% daň na nákup EV.
Zároveň se zvyšují požadavky na efektivitu – od roku 2026 platí nové limity spotřeby energie podle hmotnosti vozu, čímž se stát snaží motivovat výrobce k výrobě lehčích a efektivnějších vozů.
Výrobci nyní čelí zásadnímu dilematu – pokračovat v rizikových investicích do elektromobilů bez záruk návratnosti, nebo přehodnotit strategie. Příkladem je Hyundai, který po razii imigračních agentů na svou továrnu v USA změnil plány a částečně se vrací ke spalovacím motorům a hybridům.
Pro automobilky, které plánují výrobu s výhledem na 10 a více let dopředu, je tato nejistota likvidační. Jak uvedl zástupce společnosti Bosch, změna v plánech dnes se projeví ve výrobě za 3–5 let a ziskovost přichází teprve po dalších 5 letech.
V prostředí, kde regulační rámce nejsou stabilní, je tak téměř nemožné dlouhodobě plánovat. A to vše v době, kdy se na trh žene další revoluce – autonomní řízení a AI.
Na rozdíl od tradičních automobilek, které se potýkají s nepředvídatelností a diverzifikací pohonů, Tesla sází na jednoduchost, škálovatelnost a rychlou adaptaci. Firma ukončila výrobu modelů S a X, aby se mohla soustředit na nové strategie a robotizaci výroby.
Rychlá reakce na změny trhu a schopnost přenastavit výrobní linky i obchodní model dává Tesle výhodu v situaci, kdy ostatní hráči přešlapují. Významným krokem je i vstup do nižších cenových segmentů, což má pomoci oslabeným startupům jako Rivian nebo Lucid, které se snaží prorazit se svými dostupnějšími modely.
Tesla rovněž těží z propracovaného softwarového ekosystému, díky kterému může vylepšovat své vozy prostřednictvím OTA (over-the-air) aktualizací. Tento přístup omezuje potřebu časté obměny vozů a přispívá k dlouhodobé spokojenosti zákazníků.
Zatímco tradiční výrobci udržují paralelně spalovací, hybridní i elektrické modely, Tesla sází na jeden směr, což výrazně snižuje náklady a zvyšuje flexibilitu výroby.
Podobnou strategii začínají zvažovat i někteří čínští hráči jako XPeng nebo BYD, kteří se snaží optimalizovat své portfolio a zaměřit se na efektivní výrobu namísto kvantity.
Robotizace, AI a vlastní čipy budou klíčovými faktory další fáze konkurenčního boje. Tesla má náskok, ale konkurence se rychle učí.
Zatímco osobní doprava čelí zpomalení, segment elektrických nákladních vozidel zažívá boom. V roce 2025 bylo v Číně prodáno přes 230 tisíc elektrických nákladních vozidel, což představuje strojnásobení oproti předchozímu roku a 20% podíl na trhu těžké dopravy.
Tento trend může mít dramatický dopad i na poptávku po LNG, protože elektrická řešení začínají být konkurenceschopná nejen ekologicky, ale i ekonomicky. Výrobci flexibilně přesouvají výrobní kapacity z osobních na komerční vozy, kde je návratnost investic vyšší.
Čína tak opět ukazuje schopnost strategicky přeorientovat svou výrobu a reagovat na nové trendy. Elektrická nákladní doprava má potenciál stát se jedním z motorů dalšího růstu elektromobility.
S tímto vývojem souvisí i budoucí geopolitické dopady. Zatímco USA zůstávají uzavřeným trhem, Čína sází na globální jih – Brazílii, Mexiko, Blízký východ, Afriku. Továrny v Maďarsku, Brazílii a možná i v Kanadě naznačují, že přístup „Made in [region] for [region]“ bude rozhodující strategií pro další expanzi.
To vše ukazuje na přechod do nové fáze – místo jednoduché expanze se bude trh elektromobilů konsolidovat a zaměřovat se na kvalitu, software a inovace.
Americký i čínský trh s elektromobily vstupují do období velké transformace. Nestabilní politická situace v USA, zánik pobídek a přechod k hybridním řešením kontrastuje s přetlakem výroby a exportní závislostí čínského trhu. Automobilky přehodnocují strategie, Tesla a další inovátoři sází na robotizaci a softwarový přístup. Vítězové příští dekády budou ti, kteří dokážou reagovat rychle a pružně. Další souvislosti a detaily najdete ve videu Ondřeje Bačiny na BACINA.TV.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
